100%

Autor:

2. dobrodružství pavouka Čendy

V první knize o dobrodružství pavouka Čendy jsme se seznámili s tím, jak ve starém domě pavouček žil a kamarádil s dřevěnou kukačkou. V další knize se spolu usadí v lese. Nejdřív se lekají všech neznámých zvuků. Čenda si zařídí útulný domov v dutině staré lípy. Každý den důsledně prozkoumává les. V borovicích se hodně líbí kukačce. Pavouček v lese prožije nejedno dobrodružství. Občas to bude pěkně napínavé a nebezpečné. No a jednou potká Čenda Janu. Je to pavoučice a nemá na zadečku křížek jako ostatní pavouci, ale hvězdičku! Mohlo by se zdát, že příběh skončí klasicky: „žili spolu až do smrti, ale tak to rozhodně nebude…“

Dobrodružství pavouka Čendy
3. dobrodružství pavouka Čendy

Jana Šmejkalová
100%

Autor:

…a pak na mě mrkla

Komára napsala a nakreslila další půvabnou knížku pro nejmenší čtenáře. Tentokrát se máma s tátou a dětmi vydají na dovolenou k moři. Musí zabalit ohromnou hromadu věcí a přejet do jiné země. V kempu postavit stan, vybalit a může se jít k moři. Písečný břeh je možná ještě lepší než slaná voda. Lze z něj postavit hrady, tunely, jezírka, zahrabat tatínky… Ale nejkrásnější stavbou bude zlatá, obrovská pískovaná velryba.
Možná se s ní bude dát prožít i nějaké to dobrodružství.
Dětské prázdninové vzpomínky mají být skvělé, stejně jako je jich plná tato povedená knížka…

Jana Šmejkalová
100%

Autor:
Ilustrátor: Sklenář Zdeněk

Staré řecké báje a pověsti

Eduard Petiška byl spisovatelem, který svým vyprávěním uměl upoutat jak malé čtenáře, tak ty velké. Jeho kniha řeckých bájí a pověstí je klasickou literaturou, se kterou se studenti pravidelně setkávají. Příběhy zrodila lidová fantazie starověkých Řeků a Petiška tyto příběhy mistrně převyprávěl.
V Řecku je hora Olymp, na které žijí bohové. Nejvyšší autoritou je bůh Zeus. Mezi postavy a příběhy se kterými se seznámíme patří Prométheus, Faéthón, pověst o potopě, o založení Théb, příběh o Midasovi, Tantalovi, o Zlatém rounu, Iásónovi a Médee, Héraklésovi, Perseovi, Daidalovi a Ik´arovi, Théseovi, Sisyfovi, Oidipovi a Antigoně, Érosu a Psýché, o Trojské válce, Odysseových cestách a moje nejoblíbenější pověst o Filemonovi a Baucis. Pokud vás zajímá, proč je tato pověst mojí nejmilejší, tak je to proto, že je o lásce, o ochotě, má poučení a přesah. Filemon se v ní promění v dub a Baucis v lípu. I po smrti si budou nablízku a zavane-li vítr, budou se se svými haluzemi něžně dotýkat druh druha…

Jana Šmejkalová
90%

Autor:

O mráčkovi

Kniha Pavla Čecha je věnována úžasu v Jiříkových očích. Vypráví příběh kluka, který ráno přemýšlí o tom, co bude dělat. Má si hrát doma, když je venku tak hezky? Navíc má kluk draka. Jeho pouštění ve větru bude ta nejlepší zábava. Jenže asi dost nefouká… Ale to nevadí, naopak. Malé mráčky jsou tak zábavné, různorodé, jen je naplnit fantazií…

Jana Šmejkalová
100%

Autor:

Kytice

Klasická temná básnická sbírka od klasika Karla Jaromíra Erbena provází studia téměř všech českých dětí. A myslím, že je to dobře. Zcela specifická Erbenova poetika a jeho rýmy jsou totiž skvělé. Čtenáři se v básních dozví o fatálnosti smrti, o čarovné moci, o nezlomnosti osudu, o kletbách, pokušení, o pranostikách, hřbitovech, hrobech i umrlcích. Baladické básně pocházejí již z 19. století a jsou inspirované slovanskými i jinými pověstmi. Možná je moje láska ke hřbitovům spojená s mojí oblibou této sbírky básní, kterou jsem již tolikrát od mládí četla…

Jana Šmejkalová
100%

Autor:

Maminka

Básně Jaroslava Seiferta mě celý život baví, těší a dojímají. Už jako malá holka jsem recitovala báseň Maminčina kytice na zlatých svatbách dlouholetých manželů a nestydím se ji i dnes zarecitovat třeba svojí mámě.
Seifertova poetika, láska k matce, k rodnému kraji je tak strhující a nadčasová, že čtenáře oslovuje již mnoho let a dál bude. Básně jsou veselé i smutné, jezdí v nich vlaky, vyhlíží se z oken, darují se květiny, je o dětech, o lásce mateřské i partnerské, o obyčejných věcech, o dětství a o věcech které nás utvářejí.

Ukázka ze sbírky:

Maminčina kytice

V rodinném albu ze sametu
jež nevešlo se na můj klín,
na stránce plné amoretů
je starý portrét maminčin.

Je v závoji, má dlouhou vlečku
a tatínkovi v čamaře,
který je nad ní u stolečku,
upřeně hledí do tváře.

Svatba a kvítí! Svatebčané,
tanec, prstýnky ze zlata!
Růžičky stuhou uvázané
tiskne si k srdci dojata.

A tmavé copy pod závojem
má třikrát kolem stočené.
Je mladá, krásná, a ten dojem
dítě už nezapomene.

Tatínek – jako tenkrát muži –
má kníry. Opřen vestoje,
dívá se na kytici růží,
zastřenou cípem závoje.

Dost růži jsem už viděl v žití,
nakonec zbylo těchto pár.
Dost měl jich, mnohé toužil míti,
a život přešel, jsem už stár.

Trpce si říkám tuto větu.
Jak je to hezké, býti mlád!
Na stránce plné amoretů
jsou růže svěží posavad.

Jana Šmejkalová
90%

Autor:

Všechny barvy počasí

Tuhle knížku jsem si vzala do ruky na jaře. Seděla jsem v křesle a za okny byl normální den. Za chvilku se zatáhlo, začal foukat silný vítr. Začalo pršet. Déšť bušil do oken. Po nedlouhém čase se vyjasnilo. Vysvitlo sluníčko. Příroda se po dešti leskla.
No a přesně o tom kniha je. Její plnohodnotnou součástí jsou autorčiny ilustrace, které každý rozmar i normálnost počasí dokreslují.
Kniha je o slunci, dnech a nocích, oblacích, o vzduchu, duze, dešti, páře, prachu, barvách, o atmosféře, kapičkách, mracích, nebi, světlu, Zemi, vesmíru, počasí, ročních obdobích, půdě, vlhkosti, vodě, mrholení, mokru, suchu, měsíci, moři, světlu i tmě, přeháňkách, vichřici, teplu i zimě, o globálním oteplování, ledu a sněhu, jinovatce, obloze, oparu, zvěři, bouřce, kroupách, suchu, ledovce, náledí, tornádu i míru po bouři.
Každý preferuje jiné počasí. Já mám ráda mírné slunce co probleskuje za větvemi stromů, déšť a mlhu co promění krajinu i nekonečně bílý sníh…

Jana Šmejkalová
100%

Autor:
Ilustrátor: Čech Pavel

Muž, který sázel stromy

Kniha je o neobyčejném charakteru člověka. Příběh se odehrává v Provence. Vypravěč je poutníkem. Hledá vodu, všude je sucho a vyprahlo. V dálce jde vidět postavu pastýře se třiceti ovcemi. Pastýř bydlí v uklizeném kamenném domě. Každý den vyndá na stůl hrst posbíraných žaludů a vybere ty nejhezčí a namočí je do vody. Pomocí dlouhé hole pak sází duby. Už tři roky, uloží do země každý den 100 žaludů. Pastýř Elzéard Bouffier moudře usoudil, že kraj chřadne pro nedostatek stromů a protože neměl žádnou jinou důležitou práci, rozhodl se, že tu situaci napraví. A tak to dělá mnoho let, každý den, až vyroste překrásný rozlehlý les.
Příběh má hluboké poselství a v kombinaci nádherných ilustrací Pavla Čecha je krásnou knihou. Moci tak spočinout v dubovém lese…

Jana Šmejkalová
100%

Autor:

Dobrodružství pavouka Čendy

Pavouček Čenda žije ve starobylých hodinách, které visí v opuštěném domě na kraji města. Je tam s ním také kukačka. Pavouk se o hodiny svědomitě stará. Čenda má s kukačkou klasický vztah. Občas se hádají, občas si skvěle rozumí. Ale i v poklidném prostředí je čas na dobrodružství, potažmo na nebezpečí. Do domu se vkrade zloděj. A jeho příchod nebude tím nejhorším, čemu budou muset pavouk s kukačkou čelit.
Máte rádi pavouky a jejich pavučiny?

2. dobrodružství pavouka Čendy
3. dobrodružství pavouka Čendy

Jana Šmejkalová
111%

Autor:
Ilustrátor: Veselá Jirousová Marta

Magor dětem

Pokud chcete vědět jak vypadá láska, tak si přečtěte tuto knížku Ivana Martina Jirouse zvaného Magor.
Sbírka pohádek a básniček vznikla během Jirousova totalitního věznění. Je věnovaná jeho dcerám Františce a Martě. Mohlo by se zdát, že kniha bude vzhledem k okolnostem vzniku smutná, ale opak je pravdou. Je plná otcovské lásky a něhy.
V básničkách svoje holčičky miluje, trochu straší, rozesmává, nechává nadchnout pohádkovým světem, uspává i na dálku objímá.
Zajímalo by mě, proč měl Magor tak rád kohouty…

Ukázka z knihy:

Podívej se jak telátko
olizuje Jezulátko

a pára z huby oslíka
halí ho tenká košilka

pavouci tmaví jako stín
spřádají nad ním baldachýn

od zlaté slámy svatozář
padá na Mariinu tvář

pastýři venku u beránků
foukají do trub v nočním vánku

tak radují se vzduch i země
i voda v městě Betlémě

Jana Šmejkalová