Ó, Ó, Ó, vajíčko

Na začátku bylo vajíčko. Z něj se vyklubal Pepík. Sudičky mu přisoudily sílu, chrabrost, krásu, ochotu pomoci, ale i paradoxně ošklivost a schopnost se měnit po dobrých skutcích. Možná vás už napadá, v co se jednoho dne houseňák promění? Na cestě životem se nejprve zamiluje do vosy s útlým pasem, ale věřte, že to nakonec bude ještě úplně jinak.
Kniha manželského tandemu Ester Staré a Milana Starého je veršovanou pohádkou pro nejmladší čtenáře. Ke knize je Marthou Issovou namluveno a nazpíváno CD pro děti. Skvělé ilustrace hmyzí říše potěší nejenom dětská očka.
Máte rádi hmyz?

Ukázka z knihy:

A aniž by mukli,
staly se z nich
kukly.

Jana Šmejkalová

Škoda nevařit, Kuchařka plná hudby

Martin Škoda knihu napsal v roce 2012. S vařením začal, když mu bylo devět let. Zkrátka kluk, který byl od dětství nadšený z dobrého jídla, a proto začal experimentovat a učit se vařit. Jeho kuchařka je moc hezky udělaná. Má přiznanou boční vazbu a tím je i vizuálně atraktivní. Děti v knihovně občas chtějí doporučit některou z kuchařek, aby se poprvé pokusily doma něco uvařit. Tato kniha mnou bývá často doporučována. Najdete v ní recepty na chutné jídlo na cesty, recepty vycházejí z české, španělské, anglické, italské kuchyně, recepty z mála ingrediencí, i na jídla podobná oblíbeným fast foodům, ale udělané kvalitně, slané i sladké recepty, limonády, saláty, polévky, hlavní chody, snídaně, obědy, večeře. Inspirace Martinovou kuchařkou je vhodná jak pro děti, tak i pro všechny nadšené kuchaře.
Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo? Moje pečené brambory a tvarohovou „máčenkou“…

Jana Šmejkalová

Hravocesta

Tereza Vostradovská napsala a ilustrovala krásnou knížku pro děti Hravouka. Dalším povedeným dílem je knížka Hravocesta. Opět se v ní setkáme s myškou, která žije v noře pod zemí. Jednoho dne jí přijde dopis od tetiček a myška se za nimi vydá na výlet. Kniha je opět kreslená tak, že vidíme průřezy do půdy a krajiny. Děti tak mohou pozorovat, jak v zemi žijí larvy a brouci, myška či třeba křečci. Na ilustracích pak mohou poznávat nejrůznější zvířata a rostliny. Myška si na cestu zabalí potřebné vybavení jakým je mapa a kompas. Poznává svoje okolí, zjistí jak různá zvířata zimují, jak se dá pozorovat počasí, jak se stěhují ptáci do teplých krajů, naučí se poznávat stopy zvířat, vyrobí si z kůry lodičku a vybaví si krabičku poslední záchrany, která je na cesty potřebná. Myška si také vyrobí svíčku z včelího vosku, bude pozorovat a poznávat hvězdy a souhvězdí, zkusí si filtrovat vodu i uvařit čaj ze sušených bylin. Takový výborný čaj přinese darem i tetičkám. Ke konci knihy si ještě děti mohou zahrát hru. Stačí jim k tomu kostka a nějaké přírodniny.
Jaká jsou vaše oblíbená zvířata, rostliny a stromy? Moje jsou medvěd, pes, havran, tulipány, sedmikrásky, kopretiny a bříza. A jestlipak to čte někdo, kdo má moc rád lišky?

Jana Šmejkalová

Prašina – kroniky, Křídový panáček 1/7

Příběh je dobře vymyšlený, komiks je skvěle ilustrovaný. Je to čtivé, napínavé, povedené, přesto mám výhradu – je to vážně příliš krátké. A rozdělené na sedm dílů mi přijde zbytečné. Marketingově to chápu, čtenářsky už moc ne.
V příběhu se vracíme na Prašinu, se kterou nás autor Vojtěch Matocha seznámil ve třech knihách, a to Prašina, Černý Merkurit a Bílá komnata. Prašina je vymyšlené místo v Praze, kde dříve nefungovala elektřina. Místo se však změnilo, nastěhovali se do něj noví obyvatelé, vyrostlo mnoho nových domů a obchodů. V komiksovém díle čtvrť navštěvujeme znovu a průvodcem nám je Jirka. Začíná se šířit nová temnota, nové zlo. Na domech se objevují tajuplné symboly. Příběh začíná.
Prašina opět probouzí moji chuť jít na procházku tajemnou Prahou, tam v místech okolo porodnice Apolinář, kde jistě najdu na zdi nakreslený piktogram…

Jana Šmejkalová

Kuřátko a obilí

Půvabná knížka napsaná Františkem Hrubínem a ilustrovaná Zdeňkem Milerem je vzpomínkou na mé dětství. Nedávno jsem ji našla v knihovně ve staré a malebné chalupě na Šumavě. Příběhem provází kuřátko, které se malinko ztratí. Hledá svoji mámu kvočnu a sourozence, kuřátka. Putuje poli a seznamuje se s osazenými plodinami jako je obilí, které je vysoké, oves, který je bílý a ječmen, který má vousy. Kuřátko se ptá na maminku i pšenice, ale ta o ní nic neví. Žitné pole je už sklizené, ale přesto mu na něm vítr dobře poradí.

Jak to bylo, pohádko?
Zabloudilo kuřátko
za zahradou mezi poli
pípá, pípá, nožky bolí…

Jana Šmejkalová

Odsunuté děti

Spisovatel a publicista Marek Toman napsal scénáře k pěti příběhům v knížce Odsunuté děti. Publicista a dokumentarista Jan Blažek pořídil rozhovory s německými pamětníky odsunu a ke knize napsal doprovodné texty. Oslovení ilustrátoři Jakub Bachorík, Magdalena Rutová, Stanislav Setinský, Františka Loubat – Lachmanová a Jindřich Janíček jednotlivé životopisné příběhy komiksově zpracovali. Tématem je konec druhé světové války a následný odsun Němců. V každém příběhu se vracíme do dětství a pocitů pamětníků odsunu z Československa. Příběhy jsou neradostné, ukazují na bolestnou kapitolu z dějin. Je dobře, že byly zpracovány, protože by se na podobné zlo nemělo zapomínat.
Vyprávění je děsivé i v dnešní době, kdy se válčí na Ukrajině…

Jana Šmejkalová

Kamarád pro medvěda

Ano, medvěd je moje nejoblíbenější zvíře, autor a ilustrátor Petr Horáček je jedním z mých nejoblíbenějších ilustrátorů a přátelství je hned po lásce ta nejbáječnější záležitost na světě. Takže kniha o přátelství dvou medvědů nakreslená a napsaná právě panem Horáčkem musela moje srdce nadchnout.
Naprosto úchvatné ilustrace medvědů a přírody jsou doplněny krátkým textem. Černý medvěd je sám. Hledá kamaráda. Neví, kde ho hledat. Hnědý medvěd je sám. Hledá kamaráda. Neví, kde ho hledat. Potkají se. Začnou hledat spolu. V jednoduchosti je síla. Jistě jste tuto větu již slyšeli. A ano, je to tak prosté, geniálně jednoduché.
Jestlipak to čteš, můj největší příteli?

Jana Šmejkalová

Kluk v ohni

Spisovatelka Marka Míková v této knize popsala fatální zranění ohněm malého chlapce. Ten má rodinu, několik sourozenců, ve škole bojuje se šikanou a je zamilovaný do spolužačky. Po nepříliš vydařeném dni přichází domů, kde malý bráška neopatrných zacházením zapálil oheň. Starší bratr chce plameny uhasit, ale neuvědomí si, že předtím šlápl botami do hořlavé barvy. Fatální omyl ho málem stojí život. Jak o něj bude v nemocnici bojovat, jaké mu to přivodí sny, jak bude reagovat rodina, i o skvělé prací lékařů a sester, je tato kniha s těžkým tématem. Skvěle ji svými ilustracemi doplnil Jakub Bachorík. Knihu bych doporučovala číst s dětmi.
Kdo si myslíte, že je v příběhu bílý pes s lidskýma očima?

Jana Šmejkalová

Jak se lemur odnaučil šťourat v nose

Knížka pro začínající čtenáře o ZOOlogické zahradě, ve které žijí zvířata vychovávaná v přesvědčení, že si mají brát příklad z lidí i dětí, protože ti vždy ví, jak se slušně a správně chovat. Ano, úplný nesmysl. A na něm je postavený příběh. Do ZOO přijede paní učitelka se školkovými dětmi. Nekteré z nich mají zlozvyky typu šťourání v nose, krkání, pšoukání, nemytí rukou a okusování nehtů. Zvířata tyto nešvary odkoukají a začnou je s chutí praktikovat. Jejich rodičům se to logicky nelíbí, a tak vždy společně vymyslí, jak zlozvyky odstranit. Knížka je napsaná tak, aby děti pobavila a rozesmála. Měli jste nebo mátě nějaký zlozvyk?

Jana Šmejkalová

Teribear – Tajemství modré krabice

Krásná česká modelka Tereza Maxová založila úspěšnou nadaci na pomoc opuštěným a znevýhodněným dětem. Ve spolupráci s autorkou knih Alenou Mornštajnovou vznikla půvabná dětská kniha Teribear.
Ta je o malém červeném plyšovém medvídkovi, který se jednoho dne vykutálí z modré krabice. Neví, kde je jeho domov, který se rozhodne hledat. Na své cestě se seznámí s mnoha zvířátky.
Poselství příběhu je zřejmé, hledání a nacházení domova potřebným dětem. Kniha je krásně napsaná a stejně půvabně ilustrovaná Vladimírem Žákem. Pokud budete zvažovat pomoc nadaci, můžete tak učinit na webu: https://nadaceterezymaxove.cz/ a červeného medvídka, maskota nadace, si můžete i koupit a tím pomoci na webu: https://teribearshop.cz/

Jana Šmejkalová