Mami, tati, proč se slaví Valentýn? Mami, tati, co je to ten Halloween? Mami, tati, kdo to byl ten Mikuláš? Mami, tati, jak vypadá Ježíšek?

Čtyři knížky od Lídy Holé děti seznamují se svátky, které během roku slavíme.
· Valentýn je svátek slavený podle jména kněze Valentýna, který byl laskavý a měl dobré srdce. Pomáhal nemocným, ale i zamilovaným, aby mohli uzavírat manželství. To se nelíbilo císaři Claudiovi, vládnoucímu v Římě. Valentýnův boj za lásku si tímto svátkem 14. února připomínáme.
· Halloween se slaví na podzim. Lidé se odnepaměti báli různých bytostí, strašidel. Věřilo se, že dokonce navštěvuji lidské domovy. V tento den jim lidé připravují pohoštění a i svítilny z dýní. Sami si také připravují strašidelné masky, aby zlé příšery odehnali pryč.
U nás slavíme spíše svátek zemřelých Dušičky. Vzpomínáme na bytosti, které nás již opustily.
· Začátkem prosince slavíme svátek Mikuláše. Tradičně obchází děti ve společnosti čerta a anděla a ptá se jich, zda byly po hodné. Pro ty hodné má připravené sladkosti a pro zlobivé třeba uhlí. Mikuláš byl původně rybář, který se stal biskupem a sloužil lidem i Bohu. Byl velmi moudrý a laskavý. Proto jeho odkaz přetrval až do dnešních dnů.
· Ježíšek nás navštěvuje o Vánocích. Je to období narození Ježíše Krista. V jiných zemí dětem dárky pod vánoční stromeček nenaděluje on, ale třeba Santa Claus. V knize, která se jmenuje Bible, je napsáno, jak to tenkrát s narozením Ježíše bylo.
Pokud máte zájem, přečtěte si s dětmi tyto dětské knížky, ať víte, co a proč slavíme…

Jana Šmejkalová

Moje tělo je moje

To jak se sami vnímáme je velmi důležité. Pokud jsme se sebou spokojeni, pravděpodobně působíme sebejistěji, než když jsme s tím jak vypadáme nespokojeni. A co to způsobuje? Bylo by lepší kdyby náš vzhled nikdo nekomentoval? Nebo je fajn, když nás někdo pochválí? A za co? Za vzhled nebo raději za to, jací jsme? Nebo se moc řešíme tak nějak automaticky?
Tato povedená kniha podobné otázky řeší a snaží se na ně najít i odpovědi a rady.
Každý někdy řešíme vzhled a hlavně to, jak se cítíme. Zcela spokojený člověk asi neexistuje. Jak tedy dojít k sebepřijetí?
Může vám pomoci tato kniha.
Co tak trápilo v dospívání mě? Chtěla jsem být hubenější, i když jsem vážila 58 kilo při výšce 168 cm. Co si o tom myslíte?
Asi vím!

Jana Šmejkalová

Povíš mi to?

Hravé rozšiřování slovní zásoby v knize Ester Staré s ilustracemi Milana Starého jistě potěší i pobaví dítko školou povinné. Zlepšení vyjadřovacích schopností se hodí každému a začínajícím čtenářům obzvlášť. A když to jde zábavnou formou je to skvělé. Kniha má různé úkoly, pokládá zajímavé otázky, učí zformulovat myšlenky a správně se vyjadřovat.
A ruku na srdce, kdo vše toto nepotřebuje také… Kdo toto vše nepotřebuje… Kdo, kde? 🙂

Jana Šmejkalová

Než dočteš tuto větu, narodí se na Zemi 21 dětí

Obálka knihy je jak zrcadlo. Můžeme v ní nahlédnout na pojem čas. Co je to čas? Jak se dá měřit? Je naše vnímání času stejné jako u jiných lidí? Jak se čas podepisuje na našich životech?
Co je to teď? Moje teď právě uběhlo, vaše také. Jak je dlouhá chvilka? Co trvá dlouho a co krátce a dá se to vnímání ovlivnit?
O tom všem je čtivá naučná autorská kniha Davida Böhma.
Tik tak, tik tak…

Jana Šmejkalová

To je cesta na Měsíc

Mys Canaveral neboli „kosmický mys“ na východním pobřeží Floridy je „hlavním městem vesmíru na Zemi“. Všude jsou rakety, modely, pohlednice, informace o tom, že právě tam bydleli první američtí astronauti. Najdete tu Raketové centrum amerického letectva. Místo je plné vědců, inženýrů zaměstnaných u námořnictva, armády, letectva i NASA neboli Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku. Pracuje na výzkumech v oboru fyziky, chemie, astronomie a astrofyziky. Připravuje vesmírné projekty. Cílem je dopravit člověka na oběžnou dráhu a zjistit, zda dokáže přežít ve vesmíru.
Moc ráda se dívám na hvězdy a na měsíc…

Jana Šmejkalová

To je historická Británie

V Británii je toho k vidění spousta. V londýnském Toweru jsou uložené korunovační klenoty. Most Tower Bridge stojí nad řekou Temží a když se blíží vysoká loď, zvedne se, aby mohla proplout. Když nad Buckinghamským palácem vlála královská standarta, znamenalo to, že je královna ve svém sídle. Westminsterské opatství je nejvýznamnějším londýnským kostelem. Ve věži Parlamentu Clock Tower je zvon Big Ben. Katedrála svatého Pavla je prý nejhezčím kostelem v celém městě. Centrem Londýna West Endem se můžete projet klasickým červeným dvoupatrovým autobusem, kterému se říká double-decker. O tom jaká další krásná místa najdete v celé historické Británii, je tato úžasně ilustrovaná a přehledná kniha Miroslava Šaška.
Mě z Londýna nejvíc uchvátila temná Temže, Tower Bridge a čtvrť Camden, kde žila moje oblíbená zpěvačka Amy Winehouse.
No a moc ráda bych jednou viděla doverské útesy a Stonehenge…

Jana Šmejkalová

To je Texas

Obrazová publikace od Miroslava Šaška tentokrát děti seznámí s Texasem. Jedná se o největší stát ve Spojených státech. A ostatně mnoho toho, co v Texasu uvidíte je největší ve vesmíru, nebo ve světě, nebo ve státech, nebo aspoň v okrese…
Texas dostal jméno na počest indiánského kmene – Tejas znamená přátelé.
V zemi jsou překrásné kaňony, parky, hory, zajímavá města, památky… Je to však také země pokladů, dříve v podobě zlata, stále v podobě ropy.
Dříve zemí obývali indiáni. Stále v něm žije rodeo. Ranče, kovbojové, farmy, džínové texasky…
V jedné písni se podle autora zpívá, že Texas stvořil ďábel, aby měl kus pekla pro sebe. Udělal ho z písku a kamenů a přidal k nim hojnost kaktusů, kojotů, tarantulí, rohatých ropuch a chřestýšů. Zkrátka nezbývá, než se zajet do této země podívat a udělat si vlastní představu… Mně se tam moc líbilo.

Jana Šmejkalová

Já, chobotnice

Kdysi dávno bývala dna hlubokých oceánů pusto prázdná. Jedinými návštěvníky byli ti, kteří měli kliku spočinout v sedimentu stářím. A hlavonožci. I ti jí zde hledali, aby jim nebyla vyfouknuta nenechavými vorvani. A ač byly jejich osamělé životy štědře obdarovány nemalou inteligencí, dar byl nezdarem díky strádání v pusto prázdnu nudou. To už však neplatí! A o tom nám vypráví tato kniha. O jejich nemale inteligentních zachráncích, kterými jsou štědře obdarováváni vším, co už se na pevninu nevměstná. Také o jedné chobotnici a její radosti z narůstajícího množství vybavení pro zvelebení své parcely – kufry, plechovky, talíře, knihy, boty, pytle, nejrozmanitější výzdoba z plastů, skla, kovů, celého lesa. Vše pečlivě zkoumá, z knih se učí číst, z časopisů vše o zachráncích, odposloucháváním jejich řeč. Nemalou nudu střídá nemalá zvědavost, a tak se jednoho přílivu rozhodne opustit své království přepychu a zažít žití mezi lidmi. Hned po přepnutí hybridního pohonu z proudového na mechanický krok sun krok jí přiv… a víte co? To už nechám vaší nemalé zvědavosti.

Jana Šmejkalová

Já, člověk

Kdo je to člověk? Co nás člověkem činí? Co vytváří náš charakter? Proč jsme právě takoví, jací jsme? Je důležité, jak vypadáme nebo spíš to, jak se chováme?
Kniha Olgy Stehlíkové nabízí mnoho pohledů na to, kým můžeme být.
Příkladů má mnoho; někdo se definuje hlavně jako máma, někdo jako puberťák, voják, lékař, narkoman, student, sportovec, aktivista, prezident, malíř a třeba filosof. Někdo se může definovat jako hladový, tlustý, chudý, ošklivý, bezdětný či obyčejný.
Já jsem knihovnice. 🙂

Jana Šmejkalová

Toyen – ilustrovaná biografie

Toyen je jméno umělkyně, přezdívka i výstižný popis. Označuje tvůrčí bytost, kterou malířka a výtvarnice vlastním jménem Marie Černínová byla. Toyen tvořila u nás a hojně i ve Francii v období první republiky a druhé světové války. Její výtvarný styl byl vždy jedinečný.
Tato malá autorská knížka Lenky Jachanové dětské čtenáře seznámí s tím, jak umělkyně tvořila, co jí bylo inspirací, kdo byli její nejdůležitější přátelé, i s čím se za svého života potýkala.
Toyen byla inspirativní, jedinečná a svébytná. A vždy takovou bude. Stačí se zajít do galerií podívat na její díla, či si přečíst tuto naučnou knihu…

Jana Šmejkalová