Ilustrovaný atlas neuvěřitelných faktů o zvířatech

Švédská autorka a ilustrátorka napsala a nakreslila svá nejoblíbenější zvířata a vybrala pár jejich tajemství a zajímavostí. Věděli jste, že sovy mají troje oční víčka? Jedna k mrkání, druhá na spaní a třetími si oko čistí. Havrani umí napodobovat zvuky stejně jako papoušci. Chobotnice mají víc mozkových buněk než člověk a mají tři srdce! Když pošimráte tučňáka, tak se zasměje. Zebry jsou černé s bílými pruhy – ne bílé s černými. Zornice koz jsou hranaté. Med včel se nikdy nezkazí! Krávy dovedou spát ve stoje, ale sny se jim zdají, jen když si lehnou.
Maja Säfströmová opravdu krásně kreslí a její knížky jsou zajímavé, pobaví a dobře se dětem čtou. Zajímavosti z říše zvířat si snadno zapamatují. Vřele knihu doporučuji…

Jana Šmejkalová

A jako Antarktida

Autorská kniha Davida Böhma získala v roce 2020 literární cenu Magnesia litera. Je to poutavá kniha o Antarktidě. Antarktida je pátý největší světadíl a zároveň jediný, který nebyl nikdy obýván lidmi. Celý kontinent leží pod sněhovou pokrývkou a je zároveň nejsušší oblastí světa. Je to nejvyšší kontinent ze všech a také ten největrnější.
Věděli jste například, že moře dýchá? Fytoplankton, což jsou řasy a sinice, které v moři žijí, jsou totiž schopny podobně jako stromy přeměňovat oxid uhličitý na kyslík. Tomu se říká fotosyntéza. Moře vyrábí až polovinu světového kyslíku. Díky moři můžeme dýchat i my. Zajímavým postřehem z knihy je známá skutečnost, že z ledovce vidíme jen malou část; a jak David Böhm píše v knize: není náhodou všechno co vidíme, jen desetina celku – zatímco zbytek si domýšlíme a skládáme podle toho, co jsme už zažili nebo se dozvěděli…
V knize se dočtete mnoho dalších zajímavostí o fascinující zemi sněhu.
A co vy, jste cestovatelé nebo turisté…

Jana Šmejkalová

Ilustrovaný atlas legračních faktů o mláďatech

Švédská autorka a ilustrátorka vytvořila vtipnou a krásně zpracovanou knihu plnou faktů o zvířatech. Každá dvojstrana čtenáře seznámí s jiným živočišným druhem a z krátkého popisu se dozvíte nějakou zajímavost. Tak třeba delfíni se vzájemně označují zvuky, tak jako se lidé označují jmény. Mloci černí jsou březí tři roky. Žraločí mláďata se ještě v děloze požírají. Velbloudi se rodí bez hrbů. Sovka dravčí má dokonale kulatá vejce, a pak se z ní vylíhne kulaté mládě. Mláďata slonů se drží matek choboty za ocásky. Mořské koníky rodí samci a to rovnou po tisících. Malé koaly musí sníst kousek matčina hovínka, aby získaly správné střevní bakterie potřebné ke trávení jejich oblíbené potravy eukalyptového listí. Jsem si jistá, že vás některá zmíněná informace zaujala. V knize jich je mnohem víc…

Jana Šmejkalová

To je otázka

Na tuto knížku jsem narazila náhodu při pročítání projektu MF Dnes na téma Čtenářské gramotnosti. Byla tam čtenářům doporučována. Autora Josteina Gaardera znám již z jeho jiných skvělých knih. Tato kniha mě opravdu zasáhla. Je v ní čtyřicet sedm otázek a jedna věta oznamovací. Otázky se čtenáře ptají na jeho názor na svět, na nás samotné, na štěstí, život a smrt. Knihu můžeme během chvilky přečíst nebo nad ní strávit dlouhý čas přemýšlením. Já jsem knihu přečetla, a krátce o ní přemýšlela, a těšila se až si ji společně přečteme i s mými dětmi. To povídání o knize bylo úžasné.
Kniha je ilustrovaná Akinem Düzakinem a jeho nádherné obrázky jsou součástí celku, tak dokonale, že bez nich by na nás měl text poloviční účinek. Skvělá spolupráce autorů.
Potřebujete mít k tomu, abyste byli šťastní, hodně věcí…

Jana Šmejkalová

To je San Francisco

San Francisko vzniklo z vesničky Yerba Buena, kterou založili španělští kolonisté, kteří přišli z Mexika. Město je nazýváno Paříží západu. Jeho obyvatelé říkají, že město stojí na 42 kopcích. Po nich jezdí speciální lanovky, přičemž ta první vyjela v roce 1873. Z vrcholů města je úchvatný výhled na nebe, hory, mosty, lodě a záliv. Vyhlášené jsou rybí restaurace. Přes sanfranciský záliv se klenou dva velkolepé mosty San Francisco-Oaklad Bay Bridge a Golden Gate Bridge. Typická je letní mlha, která do sebe mosty halí a valí se od Tichého oceánu. K návštěvě vybízí pevnost Fort Point, módní čtvrť Presidio Terrase, Zlatá brána neboli ústí zálivu, restaurace Cliff House s vyhlídkou na Tulení skály – Seal Rocks, hlavní sanfranciské náměstí Union Square, radnice, finanční centrum v Montgomery Street či Čínská čtvrť. Místním prý kazí panoráma spletitá síť dálnic, ale obyvatelé zase rádi jezdí autem úplně všude. Do kina, na nákupy a třeba i pro květiny. Známá je také bývalá federální věznice Alcatraz, které se říkalo Skála. San Francisko si vybavuji hlavně z filmů, jak tam lidé jezdí z kopce do kopce a z písně od Scotta McKenzieho San Francisco…

Jana Šmejkalová

To je Irsko

Další průvodce Miroslava Šaška je tentokrát celý úplně zelený. Irsko je totiž zelená země. Má rozlohu 84 412 Kilometrů čtverečních a ostrov je rozdělen na dvaatřicet hrabství. V Irsku prý žije míň lidí než krav. Vzhledem k tomu, že moje přezdívka je Greeňa a naprosto nekriticky miluji vše zelené, ráda bych se do Irska podívala. Příroda tam musí být úžasná. Patronem země je svatý Patrik. Pro Irsko je typický znak trojlístku, harfy, černé pivo, whiskey, skřítci, lodě, irská káva. Za návštěvu stojí město Dublin, svaté místo Clonmacnoise, hrad Rock of Cashel, zámek Lismore, pevnost Blarney Castle, obrův chodník Giant´s Causeway, který mě obzvlášť láká jednou vidět, zřícenina Dunluce Castle, jezero Lough Leane, park Killarney, irské pobřeží, útesy, traviny, kopce a hory. Jednou si sen podívat se do této zelené země jistě splním…

Jana Šmejkalová

Návštěva malé smrti

Smrt je v příběhu Kitty Crowther malá roztomilá osůbka. Má černý plášť a přes rameno si nese kosu. Tiše chodí, navštěvuje lidi a bere je za ruku. Odvádí je do království mrtvých. Lidé se malé smrti bojí a ji to mrzí. Pořád je to stejné až do dne, kdy si přijde pro dívenku Evelínu. Ta je první, kdo maličkou smrt ráda vidí. Evelína se v království mrtvých dlouho nezdrží, protože se musí vydat na cestu do dalšího života. A Evelína se vrátí ještě jednou, ale já vám již nemůžu prozradit v jaké podobě. To si musíte přečíst sami.
Kniha je smutná, ale možná nečekaně také plná radosti, trochy smíchu, a vžene vám takové hezké slzy do očí…

Jana Šmejkalová

Téměř tajný průvodce dospíváním

Tato naučná kniha odpoví na dotazy dospívajícím čtenářům v oblasti sexuální výchovy. Knihou vás provedou kamarádi Bára a Pavel. Píší si společný deník, kam zapisují svoje poznatky, problémy a příběhy. V knize se čtenáři například dozví co se děje v období menstruace, k čemu je kondom, jaké formy antikoncepce existují, jak se v dospívání mění ženské a mužské tělo, co je vlastně ten sex, kdo je panic, co je třeba akné, jak naše tělo funguje, co se děje v těhotenství, co je to sexuální identita, no zkrátka vše, co každý správný puberťák potřebuje znát. Osvěta je důležitá a podobné knihy jsou super…

Jana Šmejkalová

Když dinosaurům někdo umře

Děti smrt odjakživa fascinuje. Často si o ní chtějí přečíst knížku a tahle je jednou z nejlepších. Každá bytost, která se narodí, jednoho dne také zemře. Umírání patří k životu. Smrt může být různá. Když někdo umře, jeho tělo přestane fungovat. My pozůstalí můžeme cítit pocity jako je smutek nebo strach. Změní to i náš život. Se zemřelými se můžeme loučit také různě. Je důležité truchlit a dát průchod svým pocitům. Za pláč a smutek se nikdo nemá stydět. A co je po smrti? Na to jsou také různé teorie. Abychom nezapomněli, můžeme vzpomínat a třeba si prohlížet fotografie. Na koho vzpomínáte vy… Já měla moc ráda svoji babičku Elinku…

Jana Šmejkalová

1918 aneb Jak jsem dal gól přes celé Československo

Tato kniha vyhrála cenu Magnesia litera v roce 2019 a úplně právem. Je úžasná! Přála bych si, aby si ji přečetlo co nejvíc dětí. Kniha čtenářům velice srozumitelně vysvětlí okolnosti života v Československu od roku 1918 do roku 1921. Vysvětlí jim pojmy z historie, nenásilně je seznámí s význačnými osobnostmi té doby, zjistí jak země vypadala, a kde měla hranice, jaký byl v té době život nejenom dětí, ale i dospělých.
Knihou provází desetiletý kluk Jenda, který miluje fotbal. S rodiči žije v Mostě, ale kvůli politické situaci a angažovanosti tatínka, který je učitel, se přestěhují do Prahy, potom do Brna a nejdál až do Podkarpatské Rusi do Volového, a pak do Užhorodu. K každém místě rodina prožije jiné zážitky a bude mít jiné podmínky svojí existence. Všichni se musí novému prostředí způsobit. Příběh je zajímavý tím, že občas ho vypráví náš hrdina, a občas ten samý zážitek vypráví další postava, zase ze svého pohledu. Kniha je krásně ilustrovaná Vojtěchem Šedou.
Takové skvělé knížky nám tady vycházejí! Bravo!

Jana Šmejkalová