Archiv rubriky: Dětská literatura

V období druhé světové války odvede maminka svého syna Adama do lesa. Řekne mu, že ho v lese zanechá samotného. Nechá mu tam jídlo a batoh plný potřebných věcí a řekne mu, aby na ni počkal, než se pro něj bude moci vrátit. Adamovi je jasné, že to může trvat dlouho. Les dobře zná. Trávil v něm se svojí rodinou spoustu volného času. Adam věří v boha, umí si poradit v přírodě a má veselou mysl.
V přibližně stejný čas do lesa odvede svého syna i jiná maminka. Tomáš je chytrý kluk, který si neuměl nikdy získat kamarády, protože ho obestírala aura vzdělanosti a nepřístupnosti. Tomáš se v lese nevyzná, lépe je mu v blízkosti knih.
Oba chlapci se znají ze školy, ze třídy, kam spolu chodili. Nikdy se nekamarádili, nebyli si blízcí. Oba chlapci jsou židé, které jejich matky ukryly před transportem do koncentračního tábora.
Chlapci se v lese potkají a prožijí velké dobrodružství, spočívající v přežití, ukrývání, poznávání, pochopení, povídání o rodinách, přátelství, o bohu, o našich odlišnostech.
Holčička, kterou chlapci potkají bude jejich andělem…
Kniha se mi zdála napsaná hodně dospělým stylem řeči, měla jsem pocit, že tak by děti nemluvily, že to čtenáře může odradit. Dala jsem knihu přečíst svému dvanáctiletému synovi a vůbec mu styl řeči nevadil a kniha se mu líbila. Jestli by si také tak uměl v těžkých podmínkách poradit…