O Lukášovi často říkají, že trpí autismem, ale tak to není. Lukáš je jiný, má autismus, ale rozhodně jím netrpí. Trpěl, když ho moc bolel zub, a to je rozhodně něco úplně jiného. Lukáš chodí do druhé třídy a ve škole má hodnou asistentku Anetku. Co se stane, když Anetka jednou nepřijde do školy, a co den Lukášovi nového přinese, je čtivě napsáno v další knize se série Má to Háček. Toto je první kniha série, pokračuje knihou Ťapka, kočka stěhovavá o pěstounské péči, třetí knihou je Můj brácha tornádo o ADHD a čtvrtou knihou je Ňouma z áčka o nesmělém chlapci.
Pojďte se informovat o těchto tématech…
Knížka
Knížka začíná puntíkem. Žlutým puntíkem. Autor nás nabádá, abychom na něj zaťukali a pak otočili stránku. Ó, puntík se rozmnožil a jsou teď na stránce dva. Máme zaťukat ještě jednou. A puntíky se zase rozmnožili. A tak to půjde dál a dál, jen se pokyny změní a začne se hned dít zase něco jiného. Takováto interaktivní zábava s knížkou je přesně to pravé co upoutá předškoláky. Mám to mnohokrát vyzkoušené, že takové knihy děti neskutečně baví a milují je.
Přiznejme si, že podobné hraní a čtení baví i nás…
Knížka http://www.ctuctescteme.cz/barvy/
Já se nechtěl stěhovat!
Knížka pro začínající čtenáře autorky Daniely Krolupperové děti zavede do nového prostředí školy, kam se náš hlavní hrdina dostane po přestěhování. Do nového kolektivu se mu vůbec nechce. Jmenuje se Martin Vokurka a v nové třídě se mu hned začne dominantní kluk Vašek posmívat a šikanovat ho. Kniha je cestou takového problému i radou, jak se s tím postupně vyrovnat a radou pro kolektiv, jak podobnému chování tiše nepřihlížet. Martin je trochu roztržitý kluk, který v učení nevyniká, ale je to skvělý fotbalista. Právě fotbal bude jeho velkým pomocníkem při zdolávání problému.
Kniha je čtivá a poučná. Byla bych ráda, kdyby si ji hodně dětských čtenářů přečetlo…
O malíři
Dalších z vizuálních knih autora Pavla Čecha čtenáře zavede do světa malíře, který žije ve spletitém městě, které je plné uliček, tajemných zákoutí, schodů, domů a střech. Zimní atmosférou nás tím městem provede až k malíři domů. Zjistíme, jak malíř žije, a jak se pokouší uživit prodejem svých obrazů.
Kniha je opět vystavena na překrásných kresbách tohoto českého malíře s poetickou duší. Vtáhne vás do svého tajuplného světa.
Každá jednotlivá stránka knihy je opět je tak krásná, že by si zasloužila pověsit na zeď jako obraz…
Kniholap
Druhým názvem knihy je dovětek: Každý potřebuje pohádku před spaním, a o tom přesně kniha je. Text je psán veršovanou formou. Vypráví o králici Elišce, která moc ráda čte. V každém stavení a v každé postýlce, zvířátka vědí, že před spaním se čte pohádka. Jenže v každé správné knížce musí být i zápletka. A v této půvabné knížce pro nejmenší děti se objeví Kniholap! Co dělá, proč to dělá a co s ním, si s dětmi přečtěte. Kniha je akorát tak dlouhá, aby se před tím již zmíněným spaním dobře přečetla…
Paní Apolenka a velká jitrnicová záhada
Jó, láska je mocná čarodějka! Máte něco opravdu strašně rádi? Tak moc, až se dá říct, že to zbožňujete? Paní Apolenka má takto mocně ráda jitrnice. Každý den si jednu jitrnici dává a v neděli se rozmazluje tím, že si dopřává v řeznictví pana Aloise pravou jitrnici domácí. Život paní Apolenky je však vyrušen neznámým pánem, který ji sleduje, děsí a dokonce kontaktuje…
Apolenka s ním nechce mít nic společného, však toho pána vůbec nezná!
Co se však překvapivého stane, a jaké jsou cesty lásky, si pojďte přečíst v této textově krátké a obrazově bohaté černobílé knize…
Můj brácha Tornádo
Tornádo je obrovská ničivá vichřice. Jonáš je můj brácha a umí být jako tornádo. On má totiž ADHD. Ta podivná zkratka je anglicky a zní Attention Deficit Hyperractivity Disorder, což se dá česky přeložit jako porucha pozornosti s hyperaktivitou. Jonáš zkrátka reaguje zbrkle, často dělá něco neuváženě, dřív než si to stačí rozmyslet.
Já jsem Julie a je mi devět. Jonáš je starší, ale přesto se mnou hodí do třídy. Občas je to s tím vážně těžké, ale věřte mi, že je to taky super brácha, bezva kluk a vážně rychle běhá! Pokud mi nevěříte, tak si pojďte přečíst knížku…
Šedík a Bubi
Manželská dvojice spisovatelky Ester Staré a ilustrátora Milana Starého vytvořila již mnoho krásných dětských knih. Ta o kocourkovi Šedíkovi a jeho kamarádce růžové čepici s kulichem Bubi je opět povedená! Navíc je skvělá pro začínající čtenáře, protože je vysázená fontem písma Dyslexie, které začínajícím čtenářům čtení velice usnadní. Font je dobře čitelný a slabiky jsou barevně odlišné. Navíc je příběh samozřejmě poutavý, milý a čtivý. Obrázky jsou zase krásné, tak jak to má v knihách pro děti být. Tleskám za tuto krásnou knihu…
Medvěd, který nebyl
Byl jednou jeden medvěd, a ten žil v lese. Bylo mu tam dobře. Blížila se zima, a tak si zalezl do nory a usnul. Mezitím přišli lidé a na místě lesa vybudovali obrovskou továrnu. Celou zimu v ní pracovali. Když přišlo jaro medvěd se probudil. Nechápal, kam se poděl les a co se to stalo?
Vydal se na obhlídku a zjistil, že mu nikdo nevěří, že je medvěd.
Jak píše Frank Tashlin, všichni mu říkali: „Ty nejsi medvěd, jsi hlupák, který by se měl oholit a který nosí kožich.“
Co se dál s medvědem v továrně stalo, si přečtěte a prohlédněte v další satirické knize amerického autora.
Byl medvěd nebo nebyl…
Vačice, která se nesmála
Byla jednou jedna vačice, která si spokojeně žila v lese. Měla na tváři šťastný široký úsměv. Smála se na slunce i přírodu. Byla ráda na světě. Ráda lezla na stromy, a pak na nich visela hlavou dolů. Jak píše Frank Tashlin: „Byla to ta nejšťastnější, nejusměvavější a najzavěšenější vačice v celém lese.“
Jednou se v lese objevili lidé. Koukali na obrácenou vačici a její krásný úsměv si špatně vyložili, zdála se jim neskonale smutná.
To jaká šílená alotria začnou ti čtyři lidé vyvádět, aby podle svého rozesmáli vačici, si přečtete v této autorem bohatě ilustrované satirické knize.
Poznáte kdo je opravdu veselý…
Ukázka z obálky knihy:
Jsou to jediní savci, kteří mají schopnost, již známe například u brouků: jsou-li ohroženy, lehnou si, zavřou oči, vypláznou jazyk a mělce dýchají, takže vypadají jako mrtvé.
