Knížka vás seznámí se spermíkem Vilíkem. Zjistíte, kde bydlí a kam se chystá… Společně s dalšími 300 miliony spermií se Vilík bude účastnit velkého závodu. Plavání mu jde náramně. Počítání naopak špatně.
Vlídná, stručná, vtipná kniha pro nejmenší děti o zázračném vzniku nového života.
Na konci příběhu se ještě seznámíte s Emou. Tušíte, jak je to možné? 🙂
3. dobrodružství pavouka Čendy
Ve třetí knize Pavla Čecha o pavoučkovi se dostaneme opět do lesa. Čenda se dostane k pýchavce, ve které sedí zvláštní usmívající se tvor Víl. Čenda se mu svěří, že touží zachránit pavoučici Janu. Víl si zapálí kouzelnou dýmku a objeví se obrazy, vidiny. Z nich se dozví, kde Janu hledat. Cesta však bude opět plná nástrah. Mravenci ho budou chtít sníst ke snídani. Zato mravenčí kamarád Jarda Čendovi naopak pomůže. A jestlipak se objeví Čendy velká kamarádka kukačka, která nás již provázela první i druhou knihou… A teprve velké knižní finále, to ještě bude napínavé čtení!
Dobrodružství pavouka Čendy
2. dobrodružství pavouka Čendy
2. dobrodružství pavouka Čendy
V první knize o dobrodružství pavouka Čendy jsme se seznámili s tím, jak ve starém domě pavouček žil a kamarádil s dřevěnou kukačkou. V další knize se spolu usadí v lese. Nejdřív se lekají všech neznámých zvuků. Čenda si zařídí útulný domov v dutině staré lípy. Každý den důsledně prozkoumává les. V borovicích se hodně líbí kukačce. Pavouček v lese prožije nejedno dobrodružství. Občas to bude pěkně napínavé a nebezpečné. No a jednou potká Čenda Janu. Je to pavoučice a nemá na zadečku křížek jako ostatní pavouci, ale hvězdičku! Mohlo by se zdát, že příběh skončí klasicky: „žili spolu až do smrti, ale tak to rozhodně nebude…“
Dobrodružství pavouka Čendy
3. dobrodružství pavouka Čendy
Staré řecké báje a pověsti
Eduard Petiška byl spisovatelem, který svým vyprávěním uměl upoutat jak malé čtenáře, tak ty velké. Jeho kniha řeckých bájí a pověstí je klasickou literaturou, se kterou se studenti pravidelně setkávají. Příběhy zrodila lidová fantazie starověkých Řeků a Petiška tyto příběhy mistrně převyprávěl.
V Řecku je hora Olymp, na které žijí bohové. Nejvyšší autoritou je bůh Zeus. Mezi postavy a příběhy se kterými se seznámíme patří Prométheus, Faéthón, pověst o potopě, o založení Théb, příběh o Midasovi, Tantalovi, o Zlatém rounu, Iásónovi a Médee, Héraklésovi, Perseovi, Daidalovi a Ik´arovi, Théseovi, Sisyfovi, Oidipovi a Antigoně, Érosu a Psýché, o Trojské válce, Odysseových cestách a moje nejoblíbenější pověst o Filemonovi a Baucis. Pokud vás zajímá, proč je tato pověst mojí nejmilejší, tak je to proto, že je o lásce, o ochotě, má poučení a přesah. Filemon se v ní promění v dub a Baucis v lípu. I po smrti si budou nablízku a zavane-li vítr, budou se se svými haluzemi něžně dotýkat druh druha…
Sen v Benátkách
Malíř a ilustrátor Štěpán Zavřel, který emigroval z Čech a velkou část svého života prožil v Itálii, nakreslil a napsal tuto vizuálně půvabnou knihu pro děti o Benátkách. V knize se pouští do pohádkové představy, co by se stalo, kdyby Benátky skončily pod vodou. Benátky jsou město v Itálii, které jsou vybudované na podpěrných kůlech – pilonech. Město je plné vodních kanálů, přes které se klene nespočet mostů. Plují tam gondoly, což jsou speciální lodě. Město je plné překrásných staveb a kostelů. A ve fantazii malíře Zavřela se potopené pod vodou prohánějí mořské panny, ryby i lidé.
Pokud máte rádi pohádkové představy, svět pod vodou se vám jistě bude líbit…
Strach má velké uši
Byl jednou jeden netopýr Otík a žil na stromě a podřimoval. Byl to ještě malý netopýr, který neuměl létat. Taky se často něčeho bál. Vedle něj na stromě žil mladý sýček Ríša. Zvířátka se skamarádí a budou společně čelit strachu a taky se budou společně učit létat.
Knížku hezky ilustrovala výtvarnice, která si říká Komára.
Strach má často velké oči a taky může mít velké uši, protože netopýři právě těma ušima všechno vnímají…
Pes, který spolkl svět
Sandra Dieckmann je žena, která skutečně nádherně kreslí. Její kniha je o tom, jak v údolí žijí vrány, medvědi, lišky, králíci, ptáci i jiná zvířata. Jednoho dne se objeví pes! Ten si bere co chce, je nenasytný a pohltí do svého břicha celý svět. Když zvířata nemají kam jít, zažehnou světlo a vymyslí, jak žít dál!
Příběh je emotivní a nádherný a dost se hodí do dnešní doby, kdy náš svět pohltil vir.
Knížku doporučuji všem, je překrásná a moudrá…
Umění vnímat umění pro děti a rodiče
Naprosto úchvatná kniha z pera nejvtipnějšího muže na facebooku a nejenom to, také vnímavého pozorovatele umění, architekta, umělce, sběratele a skvělého spisovatele Michaela Třeštíka. Jeho průvodce uměním prostě musíte mít doma nebo si ho půjčit třeba v knihovně a společně s dětmi nebo sami si ho přečíst. Michael Třeštík vám dokáže otevřít oči a podívat se na umění úplně nově. Budete mít pocit, že se na některá díla, která již znáte, díváte úplně poprvé.
Kniha je vyprávěna formou dialogu mezi dítětem a mužem. Baví se o uměleckých dílech, obrazech, sochách, o tom, jak na ně působí, co se jim líbí a co naopak ne. Jakou z díla cítí náladu, atmosféru, počasí, energii, dojem. Kniha také obsahuje faktografické údaje k jednotlivým dílům, autorům, stylům, slohům i pojmům. Je tak kompletním průvodcem do světa vnímání umění.
Líbilo by se mi jít s panem Třeštíkem na jím komentovanou procházku Prahou s návštěvou jakékoli galerie či muzea. Byl by to zážitek!
Poslední ovečka
Pokud máte rádi nekorektní humor, tak je tato knížka pro děti pro vás ta pravá. Nesmí vám vadit, že si autor dělá srandu z takových věcí jako je narození Ježíška. A že to fakt vtipné bude! Kniha je o „velkém“ stádu ovcí, ve kterém má každá ze sedmi ovcí specifickou vlastnost a svůj krátký příběh. Jednoho dne celou louku, kde se ovce pasou zaplaví světlo. Zvědavá zvířata se vypraví zjistit, co se děje. Šíří se zvěst o narození děťátka, patrně holčičky s kudrnatými vlásky… Prý se to stalo ve chlévě. Ovce se vypraví na děťátko podívat a cestou mu vymyslí i pěkný dárek.
Mě se kniha líbila asi do tří čtvrtin, vylíčení Betléma bylo moc nekorektní i na mě. Ale přesto knihu doporučuji, stojí za přečtení a je svým přístupem vyprávění známého příběhu a ohromným humorem specifická…
Říkali mi Leni
Byla bych ráda, aby tato kniha Zdeňky Bezděkové poprvé vydané roku 1948 neupadla v zapomnění. Je to výborná kniha o dívce, které říkali Leni, ale ona má ještě jiné vzpomínky na jiná místa, jiná jména… Křehký příběh desetileté rádoby árijské dívky, kterou ve skutečnosti není. Dívka byla převezena z vypálených Lidic a umístěna v době 2. světové války do Německa na převýchovu. Kniha je strhující, emotivní, obsahově velice důležitá! Nebojte se číst příběhy, které vám vženou slzy do očí. Jejich poselství je důležité…