Krásná česká modelka Tereza Maxová založila úspěšnou nadaci na pomoc opuštěným a znevýhodněným dětem. Ve spolupráci s autorkou knih Alenou Mornštajnovou vznikla půvabná dětská kniha Teribear.
Ta je o malém červeném plyšovém medvídkovi, který se jednoho dne vykutálí z modré krabice. Neví, kde je jeho domov, který se rozhodne hledat. Na své cestě se seznámí s mnoha zvířátky.
Poselství příběhu je zřejmé, hledání a nacházení domova potřebným dětem. Kniha je krásně napsaná a stejně půvabně ilustrovaná Vladimírem Žákem. Pokud budete zvažovat pomoc nadaci, můžete tak učinit na webu: https://nadaceterezymaxove.cz/ a červeného medvídka, maskota nadace, si můžete i koupit a tím pomoci na webu: https://teribearshop.cz/
Máme doma vysavač
Útlá knížečka básniček od Jirky Víchy, nakreslená trojbarevnou pastelkou Kačkou Illnerovou rýmuje a vypráví příběh obyčejných věcí, které máme doma. Běžné věci jako jsou stůl a židle, pračka, vysavač, lednička, trouba, televize, skříně, koberec, svítidla, žehlička a toaleta jsou v básničkách popsány s fantazií a představivostí. Jistě se dětem budou líbit krásné obrázky, text je pobaví a možná si ho i zapamatují.
Máme doma stádo koní,
koníka a klisničky,
po kuchyni se nám honí
stůl a čtyři židličky.
Pes Moko a jeho oko
Knihu napsala slovenská autorka Mirka Ábelová. Bravurně ji do češtiny přebásnil Emil Hakl. Ilustrace udělala Ivana Šáteková. Vznikla básnická kniha pro děti, která jednoznačně chytne za srdce. Vypráví se v ní příběh psa, který se jmenuje Moko. Pes má jen jedno oko a tím velice trpí posměšky a odháněním. Kluk Vili je sám, chybí mu přítel a navíc se mu všichni posmívají za to, že rozumí řeči zvířat. V příběhu se pes Moko a Vili setkají a snaží se, si navzájem pomoc. Bloudí lunaparkem, kde potkají cirkusačku dívku Fialu, která má fialové vlasy. Ta jim prozradí, že už hledat nemusí, že se vlastně mají navzájem. V tu chvíli je příběh velice dojemný a je typické, že to co druzí nevidí, ten třetí vidí velmi zřetelně.
V knize je víc bytostí, které trpí posměšky a bojují se svými jinakostmi. Však skoro nikdo není dokonalý. A co to vlastně je ta pomyslná dokonalost?
Jedna, dvě, tři, čtyři, pět
Český básník a překladatel Ivan Blatný psal převážně pro dospělé čtenáře. Tato jeho dětská knížka poezie je rozdělena do dvou oddílů: první zahrnuje říkadla a básně, druhý oddíl obsahuje deset veršovaných pohádkových příběhů. V první části jsou básně řazeny jako kalendářní rok. Druhá část obsahuje původně vydané leporelo Na kopané, což je báseň pro nejmladší čtenáře a je jakousi abecedou fotbalu.
Kniha je ilustrovaná známým českým malířem, grafikem a ilustrátorem Kamilem Lhotákem.
Meteory
Zdá se mi to, nebo nezdá?
Po obloze padá hvězda!
A hned jinde za ní letí
stejně rychle druhá, třetí.
A než zmizí její pád,
rychle si zkus něco přát!
Pozdě bycha honiti
Velmi povedená naučná kniha o češtině, která rozhodně není nudná. Dozvíte se co jsou synonyma. Jsou to slova, která mají stejný či podobný význam. Třeba skvělí, báječní, úžasní a výborní. Že antonyma jsou slova opačného, protikladného významu. Třeba malý a velký. Homonyma jsou slova, která stejně vypadají, ale mají odlišný význam. Třeba koruna, jako královská, co se nosí na hlavě a koruna, jako mince, co ji máme v peněžence. Paronyma jsou slova, která jsou graficky nebo zvukově podobná, ale významem se zcela liší. Třeba povědomí a podvědomí. Frazémy a idiomy jsou ustálená spojení slov, která mají svůj vlastní význam. Patří mezi ně také různá rčení, pořekadla či pranostiky. Třeba, že strach má velké oči, že někdo ztratil hlavu nebo, že někdo má pusu od ucha k uchu. Nářeční zajímavosti jsou označení pojmů, které se liší různým místem použití, třeba v Čechách a na Moravě. Brambory jsou zemáky, brambury, erteple i krumple. Kniha je autorkou Evou Bešťákovou opravdu krásně ilustrovaná. Básněmi ji doplnil autor Radek Malý.
Byl jednou jeden Bych,
ten nevylezl z knih.
Bychovi bylo v knihách hezky.
Miloval jazyk. Jazyk český…
Kamil – malíř snů
Autorka Markéta Vítková napsala a ilustrovala knihu pro děti, ve které se nechala inspirovat životem a tvorbou malíře Kamila Lhotáka, jehož obrazy i knihu ilustrují.
V příběhu dědeček vypráví vnukovi Vaškovi hezké příběhy. Jsou v nich stará auta, motorky, vlaky, kola, balóny a také svět obrazů Kamila Lhotáka. Děda vezme vnuka na výstavu. O tom, co je na obrazech, si spolu povídají, a Vašík následně prožije šest snů, ve kterých navštíví místa jak z Lhotákových obrazů. S malým chlapcem Kamilem se i setká.
Kdo by se nechtěl proletět lhotákovským světem typickým žlutým balónem…
Ježeček, co nic (ne)uměl
Knihu pro mě napsal můj syn Tobiáš Pospíšil. Byl to dárek k vánocům v roce 2021. Tobiáš požádal svoji sestru, studující ilustrátorku Báru, aby knihu svázala a ilustrovala. Vzniklo tak překrásné dílko, které udělalo jako dárek naprosto obrovskou radost.
Příběh vypráví ježeček. Ten žije za devatero horami a devatero řekami v lese. Ježeček je malý a nesmělý. Není moc oblíbený, nic mu skoro nejde, a ze všeho nejraději si čte. Ale ví, že by měl začít vyhledávat společnost jiných zvířátek a zkusit třeba sportovat. O tom, jak se statečně vydá hledat si kamarády, je tento líbezný příběh.
Knížka byla psána pro knihomolku, která pracuje jako knihovnice, takže knihy jsou i v závěrečném rozuzlení tohoto příběhu.
Děkuji za tento překrásný dárek svým oběma dětem… 🙂
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Klára je malá zvídavá holka. Možná vás při čtení napadne, že je chytrá jak rádio, ale tak to není. Je to přemýšlivé dítě, které má stále otevřené oči. Vede dialog se svým učitelem. A takového kantora by si přál, během školních let potkat každý. Klára má mnoho otázek. Každá z nich vede k další a další. Společně s učitelem na ně v knize slovenského autora Jakuba Nvoty hledají odpovědi. Příběh začíná u psaní. Pokračuje během hodiny fyziky, pak následuje dějepis. Klára se sama od sebe pustí do analýzy života obyčejného kelímku na kávu a sama tak rozluští přístup k ekologii. Matematika ji zkraje nebaví, ale při myšlence, na to kolik máme každý předků, ji také zcela pohltí. Filozofické otázky a pojem času knihu završují. Kniha je hlubokomyslná, a stojí za přečtení nejenom dětmi a dětem, ale rozhodně i dospělými čtenáři.
To malé děvčátko je jednoduše neuvěřitelné…
Kabát a kabelka
Netradičními hrdiny této pohádkové knížky Marky Míkové jsou kabát a kabelka. Příběh se odehrává v Praze v době nastupujících covidových omezení. Celý příběh je o lásce. Možná se to malým čtenářům zkraje tak zdát nebude, ale je to tak. Kabát často na kebelku při procházkách naráží, neustále se potkávají a rozhodně si nejsou lhostejní. Každého z nich potká nejedno dobrodružství. Za zmínku stojí i krásné ilustrace Galiny Miklínové. Na každém velkém obrázku můžete najít ukrytý vzkaz, že se vážně jedná o příběh lásky…
Dědeček v růžových kalhotách
Dědeček je na první pohled morous. Ke svému okolí se chová podivně. Nedovolí vypustit použitou vodu z vany, ale vodu používá ke splachování záchodu. Opakovaně používá igelitové sáčky, i když jsou už špinavé. Přednostně dojídá skoro prošlé potraviny. Nosí i ošklivé staré oblečení, aby se zbytečně nevyhodilo. To, že se děděček chová ekologicky je jasné a fajn. Co už tak moc skvělé není, je to, že to svému okolí moc nevysvětluje, nekomunikuje, a to že je v jádru hodný, všem tají. Bylo mi ho celou dobu líto. Naštěstí se narodí vnouček a knížka může spět k relativně šťastnému konci.
Přemýšlet o ekologii, chovat se šetrně je skvělé, záslužné a nutné.
