Pohádka anglického básníka Teda Hughese spatřila světlo tehdy turbolentního světa roku 1968. Je to velmi, opravdu velmi čtivá pohádka, zpracovatelná na jeden hlt. Vypráví o železném muži, který sám sebe dramaticky sestavil. O jeho potřebě zkrmit vše železné, o potřebě lidí jej lapit a lapeného pohřbít, a o jejich krátkozrakosti a bezradnosti, o hříchu a odpuštění, o návštěvníkovi z dalekého vesmíru, o jeho umění zpěvu a potřebě zkrmit vše živé. A vzhledem k žánru sci-fi a jeho odkazu do budoucnosti i o moudrosti strojů, převyšující tu lidskou.
Z čehož mi vychází, že má žena je stroj.
Autor: David Šmejkal (manžel) 🙂
Jana Šmejkalová