Dědeček je na první pohled morous. Ke svému okolí se chová podivně. Nedovolí vypustit použitou vodu z vany, ale vodu používá ke splachování záchodu. Opakovaně používá igelitové sáčky, i když jsou už špinavé. Přednostně dojídá skoro prošlé potraviny. Nosí i ošklivé staré oblečení, aby se zbytečně nevyhodilo. To, že se děděček chová ekologicky je jasné a fajn. Co už tak moc skvělé není, je to, že to svému okolí moc nevysvětluje, nekomunikuje, a to že je v jádru hodný, všem tají. Bylo mi ho celou dobu líto. Naštěstí se narodí vnouček a knížka může spět k relativně šťastnému konci.
Přemýšlet o ekologii, chovat se šetrně je skvělé, záslužné a nutné.

Jana Svobodová