Čtenářské tipy na knihy pro děti
Klasický příběh o dívce Alence, která se ocitne v říši fantazie. Dívenka se v příběhu nudí a zcela absurdním děním se ocitne v říši plné podivných postav.
Musím přiznat, že na mě je tento příběh příliš fantasmagorický, ale byla jsem zvědavá na výtvarné pojetí Vojtěcha Kubašty jehož vyřezávaná, prostorová leporela a betlémy mám od dětství moc ráda.
Text je v případě této knihy zkrácen na několik stránek.
A co vy, máte rádi tento typ knih? A co totální fantazijní chaos…
Autorská kniha talentované výtvarnice vypráví o holčičce Klárce. Ta se bojí tmy. Můra ze zahrady se ji pokusí strachu zbavit. Ukáže jí krásy noci.
Kniha je barevně laděna do půvabných fialových a růžových tónů a dává pocitu hedvábné noci kouzlo.
Didaktický příběh jistě pomůže dětem bojovat se strachem.
Tma může být děsivá i krásná…
Půvabná autorská kniha australské spisovatelky a ilustrátorky Anny Walker přestěhuje malou Máju z venkova do města. Tam je málo stromů, květin, zvířat a zeleně. To je smutné. Máje příroda chybí. Zkouší si ji malovat křídou na ulici, ale kresby zanedlouho smyje déšť. Zkouší si ji namalovat na krabice a postavit z nich doma přírodu, avšak ani to není ono.
Ale jeden náhodný nápad se v příběhu doslova vyklube a stránky zeleně se objeví!
Kdo hledá, ten najde…
Co dělají pocity jsme si již mohli přečíst v první knize autorky a nyní máme vhled do emocí, které můžeme zažívat hlavně v noci. Co prožíváme, když cítíme lásku, štěstí, naději? Spí se nám v tu chvíli dobře? Co cítíme? A jaké to je, když nás zachvátí stesk, smutek či vztek? A co s nocí udělá taková představivost? A můžeme spát, když cítíme radost?
Kniha opět zaujme poetikou i krásností obrázků.
Mně se nejlépe spí, když se cítím zamilovaně a milovaně…
Tato kniha básniček je mojí nejoblíbenější dětskou básnickou knížkou. Četla mi ji babička Elinka, četla jsem ji já sama, a to pořád dokola. Milé básničky o podzimu, plné vtipu, ale i melancholie s krásnými ilustracemi mě strašně bavily. Knížku jsem nedávno ukazovala mému druhovi, a ten mi řekl, že ji rozhodně musím dát na ctuctescteme.cz. Tak tedy, Davídku, tu je…
Husopaska
Husopasko střapatá,
nechoď bosa na blata
jako husy,
které bosy
louží capají.
Ze strniště vítr fučí,
schovej nohy do papučí?
než ti palce
zimou zmodrají.
Obrázkové leporelo spadá do kategorie taktilních, nebo-li dotykových knih.
Králíček Max je malý neposeda a děti mají na každé dvojstraně za úkol ho se zavřenýma očima pohmatem najít. A když jim to nepůjde, očka můžou otevřít a pomoci si pohledem a šedého králíčka mezi bílými, šedými a černým najít. Má krásně sametový kožíšek a dá se poznat i tak, že budete důkladně poslouchat, či číst, co králíček zrovna dělá.
Dokázali byste pohmatem najít své dítě nebo někoho vašemu srdci milého?
V Praze padá sníh. Je zima. Chumelí se. Na chodníku leží špinavý plyšový medvěd. Nemá ucho, je potrhaný a ošuntělý. Petr se rozhodne ho zachránit. Vezme ho domů. Maminka a sestra pomůžou ho umýt. Usuší ho u kamen. Věnují mu panenkovské šatičky. Ušijí čepičku. A dají jméno Flóra. Medvěd Flóra se konečně zase usmívá a je šťastný.
Kniha je určena pro začínající čtenáře a je napsaná v podobě jednoduchých vět. Je určena jako první čtení. Autorsky ji vytvořila již v roce 1987 Daisy Mrázková. A ta je jako autorka i v dnešní době velice oblíbená. Její knížky vídám v krámcích galerií, v knihkupectvích a i v knihovně si je čtenáři stále žádají.
Já měla podobně ušmudlaného kocoura Ferdu Felixe, ale nikdy jsem ho na ulici nepohodila ani neztratila. Sedává mi stále na kanapi.
Autorská kniha Terezy Říčanové o lese je zcela poznatelná podle jejích typických ilustrací. Poetický text nás seznámí s krásou tohoto přírodního prostoru. Lesem projíždí chlapec Zbyšek s kobylkou Kráskou a psem Marcíkem. Les je složitý živoucí organismus. Zbyšek v něm prožívá krásný čas, ale jen do té chvíle, kdy bude les zcela zničen. Jaké jsou možnosti jeho obnovy, a jak přečkat čas zmaru a navrátit čas štěstí je popsáno a ilustrováno v této barevné knížce pro děti.
Co máte v lese nejraději? Já poleh se svým milým v mechu a pohled do kývajících se korun jehličnatých stromů.
Lev si spokojeně žije v domečku se zahradou. Jednoho dne najde zraněného ptáčka. Ujme se ho, ošetří ho, poskytne mu zázemí. Začnou spolu spokojeně žít, přečkají zimu.
Přijde jaro a ptáček začne toužit po odletu se svými ptačími druhy. Lev zůstane sám. Ačkoli předtím žil sám a bylo mu dobře, tak mu nyní je moc smutno.
Dětské knížky zásadně dopadají dobře, tak se nebojte, že by tato byla výjimkou…
Pan Sova si hezky žije sám v domečku. Moc rád sedí v teple u krbu, popíjí slzičkový čaj, povídá si s měsícem, pozoruje svět kolem sebe a občas si vše vysvětlí zcela jinak než to je. A právě to je na knize z roku 1975 půvabné.
Arnold Lobel ji napsal i nezaměnitelně ilustroval.
Kolik prvňáčku ji asi četlo, když se učili číst?