Sibiřské haiku

Kniha je komiksovým vyprávěním o osudu jedné rodiny. V čase druhé světové války napadla Německá říše Polsko. Litvu krátce nato okupoval Sovětský svaz. Litevská rodina z vyprávění byla považována za nepřátele, a tak byla vyhnána ze své země a deportována na Sibiř. Jaký těžký život tam vedli, komu se podařilo přežít, v čem hledali smysl života a malé ba přímo miniaturní radosti všedních dní, si přečtěte v této strhující knize. Slovo haiku v názvu odkazuje k jedné z postav, která pro potěchu všech psala japonskou poezii. Příběhem provází malý chlapec Algiska, kterého si oblíbíte a budete obdivovat jeho přístup k životu.
Kdyby takové příběhy nebyly pravdivé, žilo by se planetě Země mnohem lépe…

Jana Svobodová

Proč lidé vedou války?

Válka je zlo! Rozumný člověk ho nejspíš nechápe. Děti absolutně ne. Tato kniha má v názvu otázku, proč to tedy lidé dělají? Ale nadává na ni jednoznačnou odpověď. Hledá vysvětlení v citátech myslitelů. Zamýšlí se nad tím, jak se jako lidé chováme. Rozebírá pojmy jako je násilí, moc, agresivita, co je to společnost. I když není vždy jasná odpověď, je dobré pokládat si tyto otázky…

Jana Svobodová

Odsunuté děti

Spisovatel a publicista Marek Toman napsal scénáře k pěti příběhům v knížce Odsunuté děti. Publicista a dokumentarista Jan Blažek pořídil rozhovory s německými pamětníky odsunu a ke knize napsal doprovodné texty. Oslovení ilustrátoři Jakub Bachorík, Magdalena Rutová, Stanislav Setinský, Františka Loubat – Lachmanová a Jindřich Janíček jednotlivé životopisné příběhy komiksově zpracovali. Tématem je konec druhé světové války a následný odsun Němců. V každém příběhu se vracíme do dětství a pocitů pamětníků odsunu z Československa. Příběhy jsou neradostné, ukazují na bolestnou kapitolu z dějin. Je dobře, že byly zpracovány, protože by se na podobné zlo nemělo zapomínat.
Vyprávění je děsivé i v dnešní době, kdy se válčí na Ukrajině…

Jana Svobodová

Nicky a Věra

Mezinárodně uznávaný autor knih pro děti Petr Sís nakreslil a popsal příběh Nicholase Wintona. To byl britský filantrop (filantropie – láska k člověku a dobročinnost) a organizátor velké záchranné akce převážně židovských dětí z Čech do Anglie. Wintonovi a jeho spolupracovníkům se podařilo v roce 1939 vypravit celkem osm vlaků a zachránit životy 669 dětem. Kreslený příběh nás seznámí nejenom s Nickym, ale i dívkou Věrou, která jedním z vlaků odjela. Nicky vedl po válce poklidný život, pomohl otevřít školu, oženil se, založil domov pro staré lidi a o dětech z Prahy nikomu neřekl. Když mu bylo skoro osmdesát, jeho žena na půdě našla staré záznamy. Domluvila velmi emotivní a dojemné setkání svého skromného muže a zachráněných dětí, toho času již dospělých. Nicolas Winton se dožil požehnaných 106 let.
Jeho příběh mi pokaždé vhání slzy do očí. Jsem ráda, že byla tato krásná knížka nakreslena a napsána.
Bravo pane Sísi!

Jana Svobodová

Romeo, Julie a tma

Příběh se odehrává v období druhé světové války v čase heydrichiády, což je těžké období během okupování českého území německými nacisty a období atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V novele od Jana Otčenáška se rozvíjí milostný vztah mezi židovskou dívkou Ester a studentem Pavlem. Ester se chystá na transport do koncentračního tábora a Pavel se rozhodne k odvážnému činu ji u sebe schovat. Stejně jako Shakespearův příběh stejnojmenných milostných hrdinů, je i tento válečný příběh tragický. Křehký příběh stojí rozhodně za přečtení…

Jana Svobodová

Petr a Lucie

Milostný příběh dvou mladých lidí Petra a Lucie se odehrává na jaře roku 1918 ve Francii, v Paříži. Mladá zamilovaná dvojice žije v době nelítostné první světové války. Kniha je tragická a myslím, že zůstane po přečtení natrvalo v paměti. Autor klasické literatury Romain Rolland tento krátký příběh dramatizoval tak, že jeho finále budete prožívat a donutí k zamyšlení. A věřím, že kniha dobře obstojí i jako školní povinná četba.
Jaká láska byla, či je ta vaše životní?

Jana Svobodová

Ostře sledované vlaky

Spisovatel Bohumil Hrabal je jedním z mých nejoblíbenějších spisovatelů. Jeho pohled na krásy a dojemnost světa souzní i s mým lidským nastavením.
Děj této knihy napsané v roce 1965, se odehrává za druhé světové války na malé železniční stanici. Hlavní hrdina, mladík Miloš Hrma je čerstvým zaměstnancem drah. Miloš se zamilovává a prožívá mladické strasti. Projevy osob jsou občas groteskní, fatální i tragické.
Kniha byla v roce 1966 zfilmována mým opět jedním z nejoblíbenějších režisérů Jiřím Menclem a obě zpodobnění příběhu jsou bezchybné.
V tomto případě se mi líbí jak knížka, jak filmové zpracování.
Hned mám chuť se znovu začíst a následně podívat na film…

Jana Svobodová

Hrdinky, Příběhy významných českých žen

Tato krásná kniha by slušela knihovnám všech českých dívek. A v knihovnách českých chlapců by se vyjímala také skvěle. Je překrásně ilustrovaná studenty ateliéru Didaktické ilustrace Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara a také Renátou Fučíkovou. O autorství jednotlivých medailonků se podělily Renáta Fučíková, Kateřina Tučková, Lenka Křížová Procházková a Anna Musilová.
Zaujaly mě všechny příběhy, nejvíce české světice a zakladatelky řádu křížovníků se zlatou hvězdou svaté Anežky, české a uherské královny a rakouské arcivévodkyně Marie Terezie, příběh podnikatelky a filantropky Anny Náprstkové, spisovatelky Boženy Němcové, spisovatelky a průkopnice ženského vzdělávání Elišky Krásnohorské, malířky, grafičky a knižní ilustrátorky Zdenky Braunerové, filozofky a poustevnice Anny Pammrové, šlechtičny a mecenášky Sidonie Nádherné, příběh první české doktorky technických věd a političky Marie Tumlířové, malířky Toyen, módní návrhářky Hany Podolské, humanitární pracovnice a zachránkyně židovských dětí Marie Schmolkové, překladatelky a novinářky Mileny Jesenské, právničky, političky a bojovnice za práva žen Milady Horákové, filmové režisérky Věry Chytilové, spisovatelky a nakladatelky Zdeny Sulivarové, první dámy a zakladatelky Výboru dobré vůle Olgy Havlové i architektky Evy Jiřičné.
Zkrátka inspirativních českých žen je naše historie plná, tuto knihu si proto musíte přečíst…

Jana Svobodová

Deník Dory Grayové

Hana bydlí s rodiči ve městě. Jednoho dne konečně zjistí, proč jsou její rodiče takoví divní. Koupili sto let starý dům v malém městečku Křečkovicích a trochu se bojí, jak bude Hana reagovat. Haně se stěhovat vůbec nechce. Ale když se jede s rodiči na dům podívat, najde na půdě tajemný deník Dory Grayové a plyšového medvídka. Při jeho čtení se před ní rozkryje příběh z doby druhé světové války.
Tato kniha není tragická svým tématem, její příběh je strhující, napínavý a objevný. Kniha zaujme nejenom dětské čtenáře. Spisovatelce Nadě Revilákové se povedlo příběh krásně vystavět a o knize ještě uslyšíme až vyhraje nějakou tu literární soutěž. Zápletky s mojí oblíbenou knihou Oskara Wilda Obraz Doriana Graye i Jak je důležité míti Filipa – literatury znalé čtenáře jistě potěší. 🙂
Četli jste někdy deník někoho cizího…

Jana Svobodová

Říkali mi Leni

Byla bych ráda, aby tato kniha Zdeňky Bezděkové poprvé vydané roku 1948 neupadla v zapomnění. Je to výborná kniha o dívce, které říkali Leni, ale ona má ještě jiné vzpomínky na jiná místa, jiná jména… Křehký příběh desetileté rádoby árijské dívky, kterou ve skutečnosti není. Dívka byla převezena z vypálených Lidic a umístěna v době 2. světové války do Německa na převýchovu. Kniha je strhující, emotivní, obsahově velice důležitá! Nebojte se číst příběhy, které vám vženou slzy do očí. Jejich poselství je důležité…

Jana Svobodová