Čtenářské tipy na knihy pro děti
Klasický příběh o dívce Alence, která se ocitne v říši fantazie. Dívenka se v příběhu nudí a zcela absurdním děním se ocitne v říši plné podivných postav.
Musím přiznat, že na mě je tento příběh příliš fantasmagorický, ale byla jsem zvědavá na výtvarné pojetí Vojtěcha Kubašty jehož vyřezávaná, prostorová leporela a betlémy mám od dětství moc ráda.
Text je v případě této knihy zkrácen na několik stránek.
A co vy, máte rádi tento typ knih? A co totální fantazijní chaos…
Tato knihy mě rozčilovala již názvem a zdatně pokračovala i textem. Třeťák Vojta má mladší sestru a maminku, která by konečně měla po mateřské „dovolené“ nastoupit do práce. Vojta je radikálně proti. A to je právě to, co mě tak štvalo. Proč má tak velký kluk mít nároky na svoji pečující maminku.. Na druhou stranu mě potěšilo, že právě taková kniha vznikla a že si ji děti můžou přečíst.
Knížka má hezké ilustrace a bavilo mě, že maminka není zobrazena jako půlnoční štíhlá kráska, ale jako malá boubelatá žena.
Děti, nekřičte na maminky, není to OK!!
Sedm poetických, krásně vypointovaných příběhů pro děti i rodiče, čtenáře i nečtenáře, snílky i posluchače. Kniha mě zaujala již obálkou, a tak jsem ji prolistovala a hned se začetla. Každý jednotlivý příběh je kouzelný jiným literárním nápadem. Těžko vybrat, který se mi líbil nejvíc.
V tom prvním půjde o ztracenou plyšovou hračku opičáka. Příběh je holdem jiné krásné knížce, a to Medvědu Flóře od Daisy Mrázkové.
V těch dalších půjde o tajemný dům, tetování, dopis na pouťovém balónku, poklad z kašny, běhání a bájích a o štole.
Myslíte, že se v knize jedná o příběhy nebo pohádky?
Tato kniha básniček je mojí nejoblíbenější dětskou básnickou knížkou. Četla mi ji babička Elinka, četla jsem ji já sama, a to pořád dokola. Milé básničky o podzimu, plné vtipu, ale i melancholie s krásnými ilustracemi mě strašně bavily. Knížku jsem nedávno ukazovala mému druhovi, a ten mi řekl, že ji rozhodně musím dát na ctuctescteme.cz. Tak tedy, Davídku, tu je…
Husopaska
Husopasko střapatá,
nechoď bosa na blata
jako husy,
které bosy
louží capají.
Ze strniště vítr fučí,
schovej nohy do papučí?
než ti palce
zimou zmodrají.
Jak vzniká knížka? To se v této barevné, obsáhlé naučné publikaci dozvíte. Zjistíte kdo je to autor, co dělá redaktorka, ilustrátorka, grafik, obchodní zástupkyně, tiskařka, knihkupec, literární kritička, knihovník i čtenář. Jak se rodí nápad na knihu, co se považuje za bestseller, jak se knihy tisknou a vyrábějí, jak se prodávají, kupují, půjčují, hodnotí a čtou. Je mnoho profesí, které vznik knihy zaměstnává.
Jistě víte jaký je rozdíl mezi knihkupectvím a knihovnou, ve které mě celou šťastnou najdete pracovat… A vzhledem k tomu, že čtete, tak jste důležitým článkem procesu, a to čtenářem!
Toník má strach ze spánku. Nebo lépe řečeno z nočních můr, které ho trápí. Bojí se už chodit spát, protože ho budí strašné sny. V nich se na něj řítí obrovské černé náklaďáky a snaží se ho přejet. Toník by nejraději vůbec nechodil spát.
Má však chytrou babičku, které se se svým problémem svěří. Ta mu velice dobře poradí, jak s noční můrou boj vyhrát.
Kniha je moc fajn návodem a doporučuji ji rodičům a dětem si ji přečíst. Řešení je snadné, chytré a jistě účinné.
Měli jste i vy noční můru? A o čem váš zlý sen byl?
Autorská kniha Terezy Říčanové o lese je zcela poznatelná podle jejích typických ilustrací. Poetický text nás seznámí s krásou tohoto přírodního prostoru. Lesem projíždí chlapec Zbyšek s kobylkou Kráskou a psem Marcíkem. Les je složitý živoucí organismus. Zbyšek v něm prožívá krásný čas, ale jen do té chvíle, kdy bude les zcela zničen. Jaké jsou možnosti jeho obnovy, a jak přečkat čas zmaru a navrátit čas štěstí je popsáno a ilustrováno v této barevné knížce pro děti.
Co máte v lese nejraději? Já poleh se svým milým v mechu a pohled do kývajících se korun jehličnatých stromů.
Kniha má podnázev: příběh vlídného nepřátelství. To je vlastně tak netypický námět na knížku pro dětské čtenáře, že mě uchvátil.
Karlíček nemá rád vosy. Karlíček vosy nesnáší. A vosy nesnáší Karlíčka. Všichni bydlí v lese a bojují spolu. Přesto v zimě Karlíček s velkou vosou bude dobrovolně sdílet svůj osobní prostor. A přesto, že se nikdy nebudou mít rádi, budou umět vedle sebe žít.
Jak poučné! Děti znáte slovo respekt?
Klukovi Timovi se říká Titi a mamince Antonii Tony. Mají spolu hezký vztah. Starají se o sebe. Žijí spolu, a to ve stále horších a horších podmínkách. Jednoho dne se stalo, že je opustil tatínek a partner, a tím se změnili jejich životní podmínky. Maminka říká Titimu, že si může přát, co jen bude chtít, ale aby si svoje přání dobře rozmyslel.
Dětské knihy mají končit dobře a mít naději. I tato se tomuto zadání nevymyká, a to je dobře.
Máte i vy nějaké životně důležité přání? Pokud ne, nevadí, buďte rádi…
Kdysi dávno bývala dna hlubokých oceánů pusto prázdná. Jedinými návštěvníky byli ti, kteří měli kliku spočinout v sedimentu stářím. A hlavonožci. I ti jí zde hledali, aby jim nebyla vyfouknuta nenechavými vorvani. A ač byly jejich osamělé životy štědře obdarovány nemalou inteligencí, dar byl nezdarem díky strádání v pusto prázdnu nudou. To už však neplatí! A o tom nám vypráví tato kniha. O jejich nemale inteligentních zachráncích, kterými jsou štědře obdarováváni vším, co už se na pevninu nevměstná. Také o jedné chobotnici a její radosti z narůstajícího množství vybavení pro zvelebení své parcely – kufry, plechovky, talíře, knihy, boty, pytle, nejrozmanitější výzdoba z plastů, skla, kovů, celého lesa. Vše pečlivě zkoumá, z knih se učí číst, z časopisů vše o zachráncích, odposloucháváním jejich řeč. Nemalou nudu střídá nemalá zvědavost, a tak se jednoho přílivu rozhodne opustit své království přepychu a zažít žití mezi lidmi. Hned po přepnutí hybridního pohonu z proudového na mechanický krok sun krok jí přiv… a víte co? To už nechám vaší nemalé zvědavosti.