Čtenářské tipy na knihy pro děti
Klasická dětská věta: „to je moje!“ a následuje rvačka, hádka a řev. Snad každé malé dítě to někdy zkusí. A proč ne? Vytyčuje si tím hranice a „ohmatává“ svůj prostor.
Co se asi stane v knížce Bertě, když nechce Tobíkovi půjčit svoji oblíbenou hračku veverky a maminka jí poradí, ať ji před ním schová do skříně?
Příběh je vtipný, děti jistě zaujme a je i moc hezky ilustrovaný.
Občas i my dospělí nechceme něco nebo někoho nikomu půjčit!
Humla Hanssonová je svébytná, sympatická, otevřená dívka, kterou si zamilujete. Má ráda černý humor, svoji rodinu a hlavně kamarádku Nour. Jsou nejlepší přítelkyně na život a na smrt, ví svoje největší tajemství a přísahaly si věrnost. Ale! Humla jednoho dne na několik dní onemocní a Nour ji zradí a začne se kamarádit s jinou partou dívek. Humle se tím pádem zboří celý svět. A aby toho nebylo málo, tak milovaná teta propadá stále více depresím, maminka vzdychá po své lásce z mládí a Humlu začínají ostatní holky šikanovat. To jak si s tím tato chytrá holka poradí, najdete na stránkách knihy mé nové švédské oblíbené autorky Kristiny Sigunsdotterové.
Upřímně se mi podobná věc také stala, když se na mě na základce vyprdla (pardón) kámoška Lenka Š…
Švédská autorka a ilustrátorka napsala a nakreslila svá nejoblíbenější zvířata a vybrala pár jejich tajemství a zajímavostí. Věděli jste, že sovy mají troje oční víčka? Jedna k mrkání, druhá na spaní a třetími si oko čistí. Havrani umí napodobovat zvuky stejně jako papoušci. Chobotnice mají víc mozkových buněk než člověk a mají tři srdce! Když pošimráte tučňáka, tak se zasměje. Zebry jsou černé s bílými pruhy – ne bílé s černými. Zornice koz jsou hranaté. Med včel se nikdy nezkazí! Krávy dovedou spát ve stoje, ale sny se jim zdají, jen když si lehnou.
Maja Säfströmová opravdu krásně kreslí a její knížky jsou zajímavé, pobaví a dobře se dětem čtou. Zajímavosti z říše zvířat si snadno zapamatují. Vřele knihu doporučuji…
Švédská autorka Kristina Ohlsson napsala dějově bohatou knížku pro děti, ve které vypráví příběh dívky Billie. Ta se s maminkou přestěhovala z města do malého městečka, kde koupili starý podivně vypadající dům. Ten má strašidelnou pověst a také minulost. Billie se v něm od začátku necítí dobře a pozoruje podivné výjevy. Lustr v dolním pokoji se občas komíhá, někdo v noci škrábe na okno, a na krásném barevně vykládaném stolečku se objevují vzkazy. Naštěstí za Billie jezdí z města kamarádka Simona a taky si v městečku u moře našla nového kamaráda Aladina.
Pokud máte rádi napínavé a strašidelné příběhy, je tato kniha napsaná právě pro vás.
Zajímalo by mě, co si při čtení knihy budete o těch podivných úkazech myslet…
Švédská autorka a ilustrátorka vytvořila vtipnou a krásně zpracovanou knihu plnou faktů o zvířatech. Každá dvojstrana čtenáře seznámí s jiným živočišným druhem a z krátkého popisu se dozvíte nějakou zajímavost. Tak třeba delfíni se vzájemně označují zvuky, tak jako se lidé označují jmény. Mloci černí jsou březí tři roky. Žraločí mláďata se ještě v děloze požírají. Velbloudi se rodí bez hrbů. Sovka dravčí má dokonale kulatá vejce, a pak se z ní vylíhne kulaté mládě. Mláďata slonů se drží matek choboty za ocásky. Mořské koníky rodí samci a to rovnou po tisících. Malé koaly musí sníst kousek matčina hovínka, aby získaly správné střevní bakterie potřebné ke trávení jejich oblíbené potravy eukalyptového listí. Jsem si jistá, že vás některá zmíněná informace zaujala. V knize jich je mnohem víc…
Jonna žije v dětském domově. Ředitelka Jonnu nemá ráda. Když jí je devět let, tak ji adoptuje Gorila. Gorila je velká, děsivě vypadající a je dost ošklivá. Gorila je taky ale laskavá, milující a láskyplná. Je to dospělá žena, která má jedno velké tajemství. Žije na smetišti, kde také pracuje, nemá žádný smysl pro pořádek, miluje knihy a rozhodne se pro adoptivní rodičovství. To, že je Gorila nevzhledná, však neznamená, že není hodná a úžasná. Jonně s ní bude fajn. Knížka od Fridy Nilsson je skvěle napsaná. Plyne z ní poučení, že nemáme dát jen na fyzický vzhled, ale podívat se na lidi hlouběji, na to jací doopravdy jsou. Máte přítele, který podobně klame tělem…
Kniha vás seznámí s nejlepší spisovatelkou dětské literatury Astrid Lindgrenovou. Dozvíte se v ní, jak malá Astrid milovala přírodu, hraní se svými třemi sourozenci, jaká byla jako studentka, zaměstnankyně novin, redaktorka, spisovatelka i jako milující matka a poté i babička.
Astrid moc ráda snila, nelákalo ji vyrůst a být dospělá, ráda lezla na stromy, a to i jako stařenka, bojovala za práva dětí na láskyplnou výchovu i za práva zvířat na plnohodnotný život. Astrid vyrůstala v harmonické, milující rodině, a to jistě formovalo. Dlouho odmítala, že se stane spisovatelkou, ale když k tomu došlo, nemohla již s psaním knih přestat.
A nejraději psala v posteli.
Knihu podle fantazie i podle dochovaných fotografií velmi poeticky ilustrovala norská malířka Lisa Aisato.
Moc bych si přála spolu s Astrid vylézt na strom…
Ukázka z knihy:
„Jak by měla vypadat dobrá knížka pro děti?
Když to chcete vědět, po dlouhém dumání vám můžu říct jenom: Musí být prostě dobrá.“
„Kdo je hodně silný, musí být také hodně hodný.“
Poutavá kniha o sirotkovi Johanovi, který žije sám v lese. Má velké přání naučit se číst. Nemůže však chodit do školy, protože by skončil v dětském domově, a to rozhodně nechce. Jednoho dne se seznámí s potrhlým dospělým, který miluje knihy a nesnáší děti i všechny lidi. Navzdory tomu, Johanovi pomůže vytvořit podmínky pro vstup do školních lavic. Zápletka tím začíná…