Komiks o smutku, odcházení, strachu a bezmoci může čtenáře odradit. Nebo naopak zaujmout. U mě to bylo jednoznačné, kniha mě zaujala nejenom tématem, ale i výtvarným zpracováním.
Autor vypráví svůj příběh, kdy mu zemřel kamarád.
V knize je hlavní postavou mladý chlapec Theo, kterému před očima chřadne kamarád. Možná jeho mládí, možná strach mu nedovolují uvědomit si a připustit možnou konečnost lidského života. Když ta fatální chvíle nastane, Theo se dostane do místa, kde na něj děs a hrůza utočí ze všech stran. Svět je obráceně. A to doslova. Domy, stromy, města. Vlastně v tomto světě přežívá jenom pár lidí. Theo tak poznává Emmu. Dívku, která…
Ne, už nic neprozradím. Nebojte se začíst do tohoto strhujícího příběhu a postavit se strachu!
Tulínkovi
Pan a paní Tulíňkovi spali ve své postýlce. V té jedli, četli si, hráli hry, zpívali… a na ostatní svět venku neměli pražádnou náladu.
V příběhu se stane ještě jedna velká událost, ale to je tak vcelku všechno.
Krátký příběh stojí na půvabných ilustracích.
Máte rádi dny, kdy skoro vůbec nevylezete z postýlky?
Katka už nebude divná
Petra Soukupová je talentovanou spisovatelkou, která umí mistrně popsat svět dětí a teenagerů. Kniha volně navazuje na Klub divných dětí. Katka je skoro patnáctiletá dívka, která je nejspokojenější s knihou a dobrým jídlem. Jenže je tlustá a to jí samozřejmě vadí. Trápí ji to. Má za sebou mnoho neúspěšných pokusů o zhubnutí a teď se upíná na přechod ze základky na střední školu. Že do té doby určitě zhubne a na novou školu přijde jako nový člověk. Hubená a krásná. A tentokrát je odhodlaná neselhat za každou cenu. Jenže… Ono si dodržovat rozumný kalorický příjem je fajn, ale chtít velké snížení váhy rychle, je začátek sebevražedné mise zvané anorexie a v tomto případě i následného záchvatovitého přejídání.
Na knize mě mimo jiné bavil přesah do současného šíleného úsilí studentů dostat se na vysněné střední školy. Vhled do nepochopení mezi rodičem a dítětem, kdy vlastně nikdo nic nedělá špatně a přesto se spolu nemůžou absolutně domluvit. A v neposlední řadě mě bavilo zahrnutí všech současných moderních výrazů mladé generace.
A co vy, jste v míru se svým já a svojí identitou?
Hádej, jak moc tě mám rád! Jaro, Léto, Podzim a Zima
Táta zajíc a synek malý zajíček se mají evidentně strašně moc rádi. Hrají si spolu. Povídají si. Pozorují jarní probouzející se přírodu. V létě jsou fascinováni krásou barev. Povídají si o tom, která věc, rostlinka nebo zvíře se jim v té které barvě líbí nejvíc. Podzimní vítr jim nabídne báječnou hru a schovávačku. Bílá zima zase prima hádanky.
Nejkrásnější je láska, kterou mezi sebou můžeme mít. A máme!
Železný muž
Pohádka anglického básníka Teda Hughese spatřila světlo tehdy turbolentního světa roku 1968. Je to velmi, opravdu velmi čtivá pohádka, zpracovatelná na jeden hlt. Vypráví o železném muži, který sám sebe dramaticky sestavil. O jeho potřebě zkrmit vše železné, o potřebě lidí jej lapit a lapeného pohřbít, a o jejich krátkozrakosti a bezradnosti, o hříchu a odpuštění, o návštěvníkovi z dalekého vesmíru, o jeho umění zpěvu a potřebě zkrmit vše živé. A vzhledem k žánru sci-fi a jeho odkazu do budoucnosti i o moudrosti strojů, převyšující tu lidskou.
Z čehož mi vychází, že má žena je stroj.
Autor: David Šmejkal (manžel) 🙂
Deníček nudilky
Emma se strašně nudí. Je chytrá. Dobře se učí. Pokojíček má uklizený, úkoly hotové. A ta nuda trvající nekonečně dlouho je tak ubíjející. Ema vůbec neví, jak ji zahnat. Ani hraní šachů s dědou nepomáhá. Ani pečení koláče s babičkou. A nuda ji dusí nejenom doma, ale i ve škole. Možná by pomohlo čtení. To Emmu baví, ale knihy co má doma, má už několikrát přečtené. Jednoho dne ji zaujme mravenec. Nasype mu drobečky. A to jak se je malý tvoreček snaží odnést ji tak zaujme, že málem přijde pozdě na vyučování. Hodný pan učitel jí však nevyhubuje, ale naopak jí přinese knihu o hmyzu. A taky si Emma začne psát deník. A udělají jí kartičku do místní knihovny. Ono je na světě tolik zajímavého, že se Emma už nenudí.
A kdy se nudíte vy? A pomůže vám něco? A co?
Jasmína lovkyně záhad, Zasněžené vzpomínky
Jasmína z pátého dílu komiksových příběhů má celou sérii nějaký vnitřní problém se svojí maminkou. A tím velkým a smutným problémem je smrt jejího tatínka, která ji zastihla už ve čtyřech letech. Okolnosti úmrtí jsou pro ni i po letech zcela nesrozumitelné a její dětské domněnky a vzpomínky zcela traumatické.
Může se zdát, že příběh je smutný, ale je o hledání porozumění, umění si o všem promluvit, sdílení, lásce, a o tom, jak často dáme na svoje domněnky, než abychom naslouchali a hledali pravdu.
Mám Jasmínu moc ráda a vždy mám radost z nového dílu.
Pozdravuj na cestě kolem světa…
Jasmína lovkyně záhad, Zkamenělá ZOO
Jasmína lovkyně záhad, Tajemná kniha
Jasmína lovkyně záhad, Pátý poklad
Jasmína lovkyně záhad, Tajuplný portrét
Máma
Máma nám bývá nejbližším člověkem. Máma nám dává život. Máma nás vychovává. Máma nás chrání. Máma nám dává lásku.
Samozřejmě nám vše dávají i tátové. Ale tato kniha je holdem ženám, matkám. Na každé straně najdete básnický text, který volně pokračuje. Má jedno téma, kterým je mateřství a láska. Na každé dvojstraně je jedinečná a velmi krásná ilustrace, která verš dokresluje.
Překrásná kniha.
Je štěstí být mámou. Je to nekonečná láska milovat svoje děti.
Miluji vás, Báro a Tobiáši.
Binec v našem domě
Máte doma někoho komu se dá říkat bordelář? Ne? Opravdu?
V knize jdou domu sourozenci a těší se, že si budou hrát. Ale doma hned v předsíni je strašný nepořádek. Strašně věcí není na svém místě a všude se něco válí. Úkolem dětí bude najít poházené věci a najít je i jako uklizené. Takto budeme číst, prohlížet a hledat spoustu věcí. Postupně tak uklidíme kuchyň, dětský pokoj koupelnu i obývací pokoj. Na zahradě bude kupodivu uklizeno. Ale moc dlouho to nevydrží…
Příhody telátka poplety
Pan spisovatel Petr Hudský je borec humoru pro děti a jejich rodiče. Nekecám. Jeho příběhy o popleteném telátku smíchem odrovnaly mnoho čtenářů a posluchačů zcela napříč věkovým spektrem. Při jejich čtení jsem se tak smála, že jsem je následně četla i svým dospělým dětem a chechtaly se stejně jako já.
Takže, neváhejte a honem si knihu, ba nejednu, přečtěte. Příběhy jsou příjemně krátké a neskutečně vypointované. Při osobním setkání s panem Hudským jsem se ho ptala, zda čerpal ze skutečných zážitků a prý ano a s knihou mu pomáhala i jeho dcera Josefína Anna.
Bravo! Bravo! Bravo!
Z této knihy doporučuji příběh Telátko a hvězdy a Telátko nacvičuje na besídku.
Klidně mi napište, jestli jste se aspoň malinko uchechtli. Já totiž vím, že dost hodně a moc!
