Matylda

Matylda je chytrá holka, která to má doma se svými hloupými rodiči opravdu těžké. Od dvou let plynně mluví a od čtyř let čte. Rodičům je tohle všechno akorát na obtíž a ve škole to holka taky nemá jednoduché. Paní učitelka, slečna Dobrotová je moc fajn, zato ředitelka školy, slečna Kruťáková Matyldu nesnáší. Ta jednoho dne zjistí, že vedle své geniality ještě vládne takovou zajímavou magickou schopností.
Jak si s tím poradí, si rozhodně přečtěte v knize od klasika dětské literatury Roalda Dahla.
Ke čtení vás zve dříve malá knihomolka Jana… 🙂

Jana Svobodová

Babička drsňačka

Britský autor David Walliams úspěšně láká děti ke čtení. Jeho knihy jsou čtivé, vtipné, mají poučení a jsou Tony Rossem skvěle ilustrované. Babička drsňačka je stále nejznámější autorovou knihou.
Příběh je o chlapci Benovi, který je otrávený představou, že by měl svůj volný čas trávit se svojí babičkou. Ta chce pořád hrát scrabble a navíc stále vaří něco s kapustou a děsně tím smrdí. Jenže babička má Benovi co nabídnout. Když ji dá prostor, tak zjistí, že jeho bábinka je dost zajímavou osobou. Kdysi byla zdatnou lupičkou šperků. S Benem naplánují smělý plán a o jejich přátelství bude postaráno.
Jaká je vaše babička? Ta moje se jmenovala Elinka a ráda si se mnou malovala.

Jana Svobodová

Škoda nevařit, Kuchařka plná hudby

Martin Škoda knihu napsal v roce 2012. S vařením začal, když mu bylo devět let. Zkrátka kluk, který byl od dětství nadšený z dobrého jídla, a proto začal experimentovat a učit se vařit. Jeho kuchařka je moc hezky udělaná. Má přiznanou boční vazbu a tím je i vizuálně atraktivní. Děti v knihovně občas chtějí doporučit některou z kuchařek, aby se poprvé pokusily doma něco uvařit. Tato kniha mnou bývá často doporučována. Najdete v ní recepty na chutné jídlo na cesty, recepty vycházejí z české, španělské, anglické, italské kuchyně, recepty z mála ingrediencí, i na jídla podobná oblíbeným fast foodům, ale udělané kvalitně, slané i sladké recepty, limonády, saláty, polévky, hlavní chody, snídaně, obědy, večeře. Inspirace Martinovou kuchařkou je vhodná jak pro děti, tak i pro všechny nadšené kuchaře.
Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo? Moje pečené brambory a tvarohovou „máčenkou“…

Jana Svobodová

Hravocesta

Tereza Vostradovská napsala a ilustrovala krásnou knížku pro děti Hravouka. Dalším povedeným dílem je knížka Hravocesta. Opět se v ní setkáme s myškou, která žije v noře pod zemí. Jednoho dne jí přijde dopis od tetiček a myška se za nimi vydá na výlet. Kniha je opět kreslená tak, že vidíme průřezy do půdy a krajiny. Děti tak mohou pozorovat, jak v zemi žijí larvy a brouci, myška či třeba křečci. Na ilustracích pak mohou poznávat nejrůznější zvířata a rostliny. Myška si na cestu zabalí potřebné vybavení jakým je mapa a kompas. Poznává svoje okolí, zjistí jak různá zvířata zimují, jak se dá pozorovat počasí, jak se stěhují ptáci do teplých krajů, naučí se poznávat stopy zvířat, vyrobí si z kůry lodičku a vybaví si krabičku poslední záchrany, která je na cesty potřebná. Myška si také vyrobí svíčku z včelího vosku, bude pozorovat a poznávat hvězdy a souhvězdí, zkusí si filtrovat vodu i uvařit čaj ze sušených bylin. Takový výborný čaj přinese darem i tetičkám. Ke konci knihy si ještě děti mohou zahrát hru. Stačí jim k tomu kostka a nějaké přírodniny.
Jaká jsou vaše oblíbená zvířata, rostliny a stromy? Moje jsou medvěd, pes, havran, tulipány, sedmikrásky, kopretiny a bříza. A jestlipak to čte někdo, kdo má moc rád lišky?

Jana Svobodová

Prašina – kroniky, Křídový panáček 1/7

Příběh je dobře vymyšlený, komiks je skvěle ilustrovaný. Je to čtivé, napínavé, povedené, přesto mám výhradu – je to vážně příliš krátké. A rozdělené na sedm dílů mi přijde zbytečné. Marketingově to chápu, čtenářsky už moc ne.
V příběhu se vracíme na Prašinu, se kterou nás autor Vojtěch Matocha seznámil ve třech knihách, a to Prašina, Černý Merkurit a Bílá komnata. Prašina je vymyšlené místo v Praze, kde dříve nefungovala elektřina. Místo se však změnilo, nastěhovali se do něj noví obyvatelé, vyrostlo mnoho nových domů a obchodů. V komiksovém díle čtvrť navštěvujeme znovu a průvodcem nám je Jirka. Začíná se šířit nová temnota, nové zlo. Na domech se objevují tajuplné symboly. Příběh začíná.
Prašina opět probouzí moji chuť jít na procházku tajemnou Prahou, tam v místech okolo porodnice Apolinář, kde jistě najdu na zdi nakreslený piktogram…

Jana Svobodová

Já a svět

Kniha má podtitul zábavná infografika pro děti. Podle internetu je infografika metoda vizuálního zobrazení informací, dat nebo vztahů mezi nimi. Prostřednictvím grafů, map, symbolů a ilustrací umožňuje rychlou a přehlednou prezentaci údajů za účelem jejich rychlejšího porozumění.
Knihou provází Eliška, která má jednoho bratra, psa, žije v Česku, bydlí v domě, chodí do školy, ráda si čte a sportuje. Informace o ní jsou přehledně uvedeny hned na první dvojstraně knihy. Ta pak pokračuje různými přehledy, grafy a porovnáními. Například jaká jsou běžná jména, jaké jsou typy rodin, oblíbená psí plemena, počet obyvatel světa a zemí, nejpoužívanější jazyky světa, jaká jsou tradiční povolaní, průměrná plocha bydlení, typy obydlí, hustota zalidnění ve městech, nejčtenější knihy na světě, nejsledovanější sporty, oblíbené hry dětí, nejnavštěvovanější města, podnebí na zemi, svátky a náboženství a mnoho dalších informací.
Já se jmenuji Jana, je mi 46 let, žiju v České republice ve městě Říčany, pracuji jako dětská knihovnice, nemám sourozence, mám dvě děti…

Jana Svobodová

Můj život Cuketky

Tato kniha mě od první věty naprosto okouzlila, zaujala a pohltila. Ta věta je o tom, že malý chlapec, kterému se říká Cuketka, chce kvůli mamince zabít nebe. Máma mu říká, že nebe je tak velké, aby jim připomnělo, že lidé žijící pod ním, si nemůžou vyskakovat. Je to alkoholička, která žije se svým devítiletým zanedbaným a občas bitým synem. Jednoho smolného dne se stane fatální nehoda, kdy Cuketka svoji matku zastřelí. Následně se dostane do dětského domova Les Fontaines. Po nehodě se chlapce ujme empatický policajt Raymond, který ho nejenom dopraví do domova, ale udržuje s ním i následný kontakt. V dětském domově to bude pro Cuketku požehnáním. Potká tam děti, které si každé nese svůj šrám na duši. Jejich příběhy jsou tak dojemné, že mi čtení knihy opakovaně vhánělo slzy do očí. Všem dětem jsem držela palce, aby svoje osudy měly v rámci možností šťastné. Tato bravurně napsaná kniha francouzským autorem Gillesem Parisem mě opravdu zasáhla a zůstane navždy v mé paměti a v mém srdci.
Dokonce jsem při jejím čtení zatoužila pracovat v dětském domově a dětem tak moct jejich životy zpříjemnit.
Cuketko, přeji ti lásku, nebe plné lásky…

Jana Svobodová

Kluk v ohni

Spisovatelka Marka Míková v této knize popsala fatální zranění ohněm malého chlapce. Ten má rodinu, několik sourozenců, ve škole bojuje se šikanou a je zamilovaný do spolužačky. Po nepříliš vydařeném dni přichází domů, kde malý bráška neopatrných zacházením zapálil oheň. Starší bratr chce plameny uhasit, ale neuvědomí si, že předtím šlápl botami do hořlavé barvy. Fatální omyl ho málem stojí život. Jak o něj bude v nemocnici bojovat, jaké mu to přivodí sny, jak bude reagovat rodina, i o skvělé prací lékařů a sester, je tato kniha s těžkým tématem. Skvěle ji svými ilustracemi doplnil Jakub Bachorík. Knihu bych doporučovala číst s dětmi.
Kdo si myslíte, že je v příběhu bílý pes s lidskýma očima?

Jana Svobodová

Gloria

Gloria je vlaštovka. Vlaštovky nad svým sebeurčením bežně nepřemýšlejí. Ví, kam mají ve kterém ročním období letět, a to jim stačí. Dlouhý let do teplých krajů je těší. Gloria to měla také tak, než jednoho dne neodolala krásnému kostelnímu oknu, do kterého vletěla a zranila se. Zachránil ji chlapec, který měl jen jednu ruku. Po svém uzdravení Gloria cítí neodolatelnou touhu letět opačným směrem. Již ne do teplých krajin, ale padoxně vstříc chladu. Neví proč, a po svém novém sebeurčení nepátrá, realizuje ho. Ve Francii žije velmi osamělý muž, který již téměř sto dní s nikým nepromluvil. Stejně jako vlaštovka nepátrá po svém údělu. Vím, že vás napadá, jak příběh propojit a přesto věřím, že vás talentovaný spisovatel Timotheé de Fombelle překvapí. Kniha má mrazivě dojemné poselství a je z těch, které v závěru vhání překrásné slzy do očí…

Jana Svobodová

Máme doma vysavač

Útlá knížečka básniček od Jirky Víchy, nakreslená trojbarevnou pastelkou Kačkou Illnerovou rýmuje a vypráví příběh obyčejných věcí, které máme doma. Běžné věci jako jsou stůl a židle, pračka, vysavač, lednička, trouba, televize, skříně, koberec, svítidla, žehlička a toaleta jsou v básničkách popsány s fantazií a představivostí. Jistě se dětem budou líbit krásné obrázky, text je pobaví a možná si ho i zapamatují.

Máme doma stádo koní,
koníka a klisničky,
po kuchyni se nám honí
stůl a čtyři židličky.

Jana Svobodová