Objevujeme svět, Rodina

Série knih MiniPedie je určena nejmenším dětem, které se seznamují s knihami. Tato forma leporela s tlustými stránkami je pro ně velmi atraktivní, protože má mnoho pohyblivých prvků, na kterých si děti procvičí jemnou motoriku svých prstů. Hned na obálce si třeba vyzkouší hýbat očima děťátka. Kniha seznamuje s tím kdo je tatínek, maminka, batole, syn, dcera, bratr, sestra, babička, dědeček, prababička, praděda, strýc, teta, bratranci a sestřenice. V knize je i jednoduchý rodokmenový strom.
Pojďte si pohrát s obrázky a říct si, jak se jmenují vaši příbuzní…

Jana Svobodová

Jak si vychovat sourozence

Tato kniha je překrásná. Při jejím čtení jsem měla pocit, že spisovatelka Tereza Pařízková něco psala a vedle u stolu seděla ilustrátorka Ivona Knechtlová a hned to kreslila. V této knize obsah souzní s výtvarnou podobou.
Příběh vypráví malá holka. Všimne, že se na sebe rodiče nějak zamilovaně dívají a následně se dozví, že bude mít sourozence. Toho se zkraje bojí, protože má vypozorované, že ostatní děti, tak přicházejí o jedinečnou pozornost věnovanou prvorozeným dětem. Ale příchod sestřičky na svět je to trošku jiný. Dívenka se rozhodne vzít výchovu sourozence do svých rukou. A naučí ji vše potřebné. Láska se mezi sestřičkami vytvoří okamžitě a je nekonečná.
Kdo by nechtěl mít takovou báječnou starší sestru? Já ano a hned…

Jana Svobodová

Jak se dělají děti?

Tato obrazově názorná kniha mě z pozice dospělého velmi pobavila. Zatím nemám zpětnou vazbu od dětí, ale odhaduji, že ty starší rozchechtá, ti mladší budou možná říkat, že je to nechutné. A umím si představit i velice prudérní dospělé, kterým jistě výtvarčino zobrazení přijde přes čáru.
Ale já říkám, proč ne. Kniha je stručně a srozumitelně napsaná, informuje o všem potřebném. Text je nezaujatý, vysvětluje v něm, kdo se s kým může mít rád, milovat, kdo s kým může mít děti, jak je občas početí komplikované, jak těhotenství probíhá, jaký může být porod a mnoho dalších informací.
Kniha mě zaujala a rozhodně se mezi podobnými knihami vymyká a nezapadne v zapomnění.
Jak píše autorka: „Kdykoli na svět přijde nové dítě, je to ta největší a nejkrásnější událost.“

Jana Svobodová

Sněhová sestřička

Naprosto překrásná knížka od norské autorky Maji Lunde, která čtenáře zavede do vánočního času. V kombinaci s přepůvabnými ilustracemi Lisy Aisato tvoří jednu z nejhezčích vánočních knih pro děti. Ale není to jen pozlátko, je to dojemný, hluboký příběh, který vžene slzy do očí a zanechá stopu až v srdci, a to napořád. Je to dětský příběh o přijetí smrti, o lásce, o rodině, o přátelství, o zlobě, o přemýšlení, o omluvách, o snech.
Hlavní hrdinou je kluk Julián. Má malou sestřičku Augustu, mámu a tátu a kamaráda Johna. A rodina měla ještě jednoho člena, zesnulou Juni. S jejím odchodem se nemůžou vyrovnat a Julián je jediný, který chce ztrátě čelit. Jednoho dne potká rozesmátou a půvabnou dívenku Hedviku. Ale nic není tak, jak se na první pohled může zdát…
Příběh čtenáře zcela strhne. A slibuji, že se budete těšit na každou další stránku a na každou další ilustraci.
Přeji ti kouzelné vánoce Juliáne!
S láskou čtenářka Jana 🙂

Jana Svobodová

Nicky a Věra

Mezinárodně uznávaný autor knih pro děti Petr Sís nakreslil a popsal příběh Nicholase Wintona. To byl britský filantrop (filantropie – láska k člověku a dobročinnost) a organizátor velké záchranné akce převážně židovských dětí z Čech do Anglie. Wintonovi a jeho spolupracovníkům se podařilo v roce 1939 vypravit celkem osm vlaků a zachránit životy 669 dětem. Kreslený příběh nás seznámí nejenom s Nickym, ale i dívkou Věrou, která jedním z vlaků odjela. Nicky vedl po válce poklidný život, pomohl otevřít školu, oženil se, založil domov pro staré lidi a o dětech z Prahy nikomu neřekl. Když mu bylo skoro osmdesát, jeho žena na půdě našla staré záznamy. Domluvila velmi emotivní a dojemné setkání svého skromného muže a zachráněných dětí, toho času již dospělých. Nicolas Winton se dožil požehnaných 106 let.
Jeho příběh mi pokaždé vhání slzy do očí. Jsem ráda, že byla tato krásná knížka nakreslena a napsána.
Bravo pane Sísi!

Jana Svobodová

Nemůžu usnout

Překrásná smutná knížka určená jak malým, tak i velkým čtenářům. V norské krajině stojí v zahradě pod sněhem dům. Žije v něm táta a malý syn. Na zahradu a do jejího okolí chodí liška. Na strom létají červení ptáci. O nich chlapci stará babička kdysi vyprávěla, že to jsou vtělení lidí, kteří umřeli. Chlapec má o ptáky starost, aby měli dostatek jídla. S tátou si povídají i o přáních, které člověk může mít, když uvidí padat hvězdu.
Ale jsou přání, která se splnit nemůžou.
Když někdo spí už navěky, tak se nevzbudí…

Jana Svobodová

Sydney (My dva z B.)

Tonda je zodpovědný kluk. Žije s rodiči, kterým naopak jakákoli zodpovědnost fatálně chybí. Tonda se ze všech sil stará o svého mladšího a velmi křehkého bratra Jendu. Nad rodinou se neustále vznáší strach ze sociálky, z nedostatku peněz, jídla, tepla, oblečení i lásky. Kluci jsou velmi sehraní a nevidí život jen jako místo plné neštěstí. Umí se radovat a nacházet si svůj šťastný svět. Příběh je o ztrátě a nalézaní domova. Jedná se o velice čtivý příběh, který dětem zprostředuje náhled na jejich život. Kéž byste ten svůj příběh prožívali v teple, bezpečí a láskyplném prostředí…

Jana Svobodová

Dům v Rugolu

Štěpán Zavřel byl světoznámý a uznávaný ilustrátor, který emigroval a natrvalo se usadil v italském Rugolu. Tam měl půvabný dům, kam za ním jezdili přátelé a umělci. Štěpán Zavřel byl strýcem autorky knihy Marky Míkové, které návštěva domu v Rugolu učarovala. A proto vznikla tato knížka, která vypráví snad skutečný, snad vymyšlený příběh o malování, rodině, přírodě, snech a touhách. Knihu ilustracemi doprovodil ještě Jindra Čapek a společně s těmi Zavřelovými tvoří tuto překrásnou knihu.
Moc ráda bych se do domu v Rugolu také podívala…

Jana Svobodová

Polča

Kniha výborného nizozemského spisovatele Guuse Kuijera je neuvěřitelně dobře a empaticky napsanou sondou do života dospívající dívky Polči. Té je dvanáct let a žije v Holandsku. Ve třídě jsou pouze dvě místní dívky, jinak je třída poskládaná z nejrůznějších etnik. Polča sama je zamilovaná do spolužáka tureckého původu Mímúna. Rodina nežije pohromadě. Táta je fajn chlapík, ale toulá se ulicemi a má problém s drogovou závislostí. Máma je taky prima, i když je hádavá, výrazná a navíc se zamiluje do Polčina učitele. Babička a děda žijí na venkově a taky Polču moc milují a seznamují ji s vírou v Boha. Taky má Polča tele Polču. To nejdůležitější je, že dívka je básnířka. A opravdu nadaná.
Tuhle knihu bych doporučila přečíst úplně všem! Je krásná, výborně napsaná, strhující, chytrá, poetická, plná lásky, smutku, pochopení i hádek, života, smrti, tolerance i překrásných básní! Pokud dáte na moje tipy na čtení, tak si tuto knihu určitě přečtěte…

Jana Svobodová

Anna a Anna

Této knihy jsem všimla na semináři o dětské literatuře. Byla nám doporučována právem. Je moc hezká. Kniha je psaná formou dopisů mezi dívkou Annou, která dospívá a její babičkou Annou. Mladá Anna řeší první lásku k Janovi. Je to komplikované, protože se Jan odstěhoval z Německa kvůli rozchodu rodičů až do holandského Amsterodamu. Stará Anna řeší hlavně svoji současnou zdravotní komplikaci, kterou je amputace nohy, a taky svoji dávnou lásku k Henrimu. Obě Anny si o svých pocitech, přáních a láskách píší. Mají k sobě blízký vztah. A obě Anny řeší lásku.
Kniha je půvabnou sondou do duší dvou různě starých žen, do jejich niter, pocitů, křivd, omylů, omluv a vnímání. Pokud vás ženský svět zajímá, knihu si určitě přečtěte…

Jana Svobodová