Ježeček, co nic (ne)uměl

Knihu pro mě napsal můj syn Tobiáš Pospíšil. Byl to dárek k vánocům v roce 2021. Tobiáš požádal svoji sestru, studující ilustrátorku Báru, aby knihu svázala a ilustrovala. Vzniklo tak překrásné dílko, které udělalo jako dárek naprosto obrovskou radost.
Příběh vypráví ježeček. Ten žije za devatero horami a devatero řekami v lese. Ježeček je malý a nesmělý. Není moc oblíbený, nic mu skoro nejde, a ze všeho nejraději si čte. Ale ví, že by měl začít vyhledávat společnost jiných zvířátek a zkusit třeba sportovat. O tom, jak se statečně vydá hledat si kamarády, je tento líbezný příběh.
Knížka byla psána pro knihomolku, která pracuje jako knihovnice, takže knihy jsou i v závěrečném rozuzlení tohoto příběhu.
Děkuji za tento překrásný dárek svým oběma dětem… 🙂

Jana Svobodová

Slon

Další autorská kniha Petra Horáčka, který svými vystřihovanými obrázky lepenými na barevná pozadí, umí vytvořit překrásně dětské knížky. Tato o je klukovi. Ten má velkou chuť zahrát si fotbal, ale ani dědeček ani babička nemají čas. Ale SLON čas má! A SLON si rád hraje. A SLON je pro každou radost či neplechu. A SLONA může mít vedle sebe úplně každý, jen musí otevřít ve svém srdci a mysli dveře do fantazie.
Tato kniha je o imaginárním příteli, který je skvělý, přátelský a hravý.
Máte také takového?

Jana Svobodová

Kabát a kabelka

Netradičními hrdiny této pohádkové knížky Marky Míkové jsou kabát a kabelka. Příběh se odehrává v Praze v době nastupujících covidových omezení. Celý příběh je o lásce. Možná se to malým čtenářům zkraje tak zdát nebude, ale je to tak. Kabát často na kebelku při procházkách naráží, neustále se potkávají a rozhodně si nejsou lhostejní. Každého z nich potká nejedno dobrodružství. Za zmínku stojí i krásné ilustrace Galiny Miklínové. Na každém velkém obrázku můžete najít ukrytý vzkaz, že se vážně jedná o příběh lásky…

Jana Svobodová

Mechová víla

Mechové víly jsou malé sličné bytůstky, které žijí v lese. Drží se ve stínu, aby je sluníčko nespálilo. Nejlíp jim je v blízkosti mechu, o který pečují. Víly chodí do školy, kde je slečna učitelka učí poznávat rostliny. Mia je krásná víla. Je však neposedná a nebaví ji, dávat ve škole pozor. Navíc trochu odmlouvá, a proto se ocitne za školou. To je však jen jedna malá neplecha a Mia jich zvládne napáchat o něco víc. Ale v pohádkách vše končí dobře, a tak se i maličká, půvabná Mia jistě napraví.
Knížku ilustrovala Ivona Knechtlová. Skvěle zvolená spolupráce autorek.
Jestlipak si na víly v lesním tichu a stínu, při odpočinku na mechu, někdy vzpomenete?

Jana Svobodová

Pompon se nudí

Vtipně ilustrovaná knížka, která zaujme od prvního obrázku. Na něm leží táta medvěd, dle autora hloubá, nám je však jasné, že spí. Máma medvědice chroupe šišku a patrně se pěkně cpe. Malý medvídek Bonbónek spinká a kupodivu nezlobí. Zato brácha Pompon se strašlivě nudí. Jeho načuřený výraz o tom na kresbě vypovídá opravdu vtipným způsobem. No a Pompon se rozhodne nudnou rodinu a nudný les opustit a zkusit žít jako kluk v domě. Pointa se autorovi povedla.
A nezapomeňte se podívat jak autor a ilustrátor Benjamin Chaud zpodobnil tátu medvěda na předposlední stránce knihy… 🙂

Jana Svobodová

Apolenka z modrotisku

Překrásná knížka pro děti od Romany Košutkové je o tradičním řemesle, kterým je barvení látek modrotiskem. Do hluboké kypy se dává modré indigo, což je přírodní barvivo. Musí se dobře míchat, aby na barvené látce nebyly skvrny. Popem se látka potiskuje. Pop je směs vody, hlinky, arabské gumy a dalších přísad. Vzory se na látku tisknou dřevěnými formami. Pak se látka několikrát ponoří do barvicí lázně. Následně se musí několikrát vyprat, naškrobit a mandlovat. Modrotiskové látky jsou krásné, mají půvabné, tradičně bílé vzory.
Kniha o Apolence je o dvojici starých manželů, kteří nemají vlastní potomky. Moc by si přáli, někomu předat tradici barvení látek a šití oděvů. Jejich prosby jsou vyslyšeny, a tak jednoho dne najdou v lese malou panenku. Babička ji vezme domů, postará se o ni, a z panenky se stane dívka Apolenka. Ta babičce i dědečkovi s láskou pomáhá a celou tradici převezme.
Knížka je půvabně ilustrovaná Veronikou Vlkovou a Janem Šrámkem. Napsaná je pomocí genetické metody, což je pouze velkými písmeny.
Krásný počin. A netřeba příliš zdůrazňovat, že po přečtení já i dcera nutně potřebujeme modrotiskovou sukni…

Jana Svobodová

Pírko

Uprostřed vysokých hor se rozprostírá podivná krajina. Na šedé, neveselé městečko dohlíží vojsko a zlý a bohatý vládce Šedomur. Jednoho dne do kraje přiletí nádherný pestrobarevný pták. Lidé a hlavně děti jsou živočichem uneseni. Šedomur ho se svým vojskem zlostně vyžene. Na dlažbě zůstane jedno barevné peříčko. Děti se rozhodnou jednat a změnit stávající smutný řád města.
Kniha je krásně ilustrovaná, ale příběh trochu pokulhává v konečném rozuzlení.
Barvy potřebujeme všichni…

Jana Svobodová

Mokrozem – Suchozem: dva velké příběhy z jednoho světa

Oboustranná knížka spojuje dva příběhy dětí. Na jedné straně žije chlapec Lamar se slepičkou Dolores. V jeho části země stále prší, je vlhko k uzoufání. Počasí je tam nehostinné, až je to k nežití. V jiné části země žije dívka Neneh s fenkem Farúkem. V jejich části země je takové sucho, že je to uzoufání. Počasí je tam nehostinné, až je to k nežití. Obě děti se vypraví na cestu, na které se jednoho hezkého dne potkají.
Kniha čtenáře možná inspiruje a donutí k zamyšlení o klimatu země. Ilustrace vytvořili dva ilustrátoři a kniha přesto působí jednotně a dává dohromady krásný a čtivý celek. Zamýšleli jste se v posledních letech o ekologii, počasí a podmínkách k životu?

Jana Svobodová

Draci se nedělí!

Nicola Kinnear krásně maluje a vymýšlí pro děti hezké pohádkové příběhy. Tento je o dračici Rubínce. Ta žije osaměle na vrcholu hory a hlídá obrovský poklad. Řídí se, a to úplně oddaně, knihou předpisů, která se jmenuje Kniha dračích pravidel. Pravidla jsou: draci musí být děsiví, musí hodně krást poklady a nesmí se o ně s nikým dělit! Dračice všechny nařízení dodržuje velice svědomitě, až do té doby, než náhodou knihu ztratí. A protože je Jasmínka dost zapomnětlivá, tak si ty pravidla vůbec nepamatuje. Naštěstí jsou v okolí tři bytosti, a to husa, Pegas a Žabí princ. Ti knihu najdou a naloží s ní po svém.
Kniha je vlídná, má poučení, je krásně barevná, akorát tak dlouhá. Myslím, že se dětem bude hodně líbit…

Jana Svobodová

Jak myška hledala kamarády

Myslela jsem si, že světluška je překrásné stvoření. Měla jsem takovou tu vizi skoro pohádkového živočicha, který láká zbloudilé jak bludička do bažin…
No vím, že je to infantilní představa, ale dospělí čtenáři dětských knih takoví být mohou. 🙂
Pak jsem jako myška v příběhu zjistila, jak světluška doopravdy vypadá a taky jsem byla krapet rozčarovaná…
Myška v knize hledá kamarády a moc jí to nejde, protože v nich na první pohled vidí jejich krásu, ochotu a laskavost a na druhý pohled se podivuje, proč je světluška vlastně ošklivá, krtek upatlaný a tchoř smrdutý.
Taky máte ke svým přátelům výhrady? A co oni k vám…

Jana Svobodová