Pravidla skutečných ninjů

Petře Štarkové se povedlo vyprávět čtivou formou příběh čtvrté třídy, která prožívá příchod nového spolužáka. Je jím nemluvný, agresivní chlapec Ivoš. Příběh vypráví různé postavy a ten Ivošův, nám odkrývá jeho nelehké domácí zázemí. Chlapce má v péči skvělá sociální pracovnice Lenka, která mu vysvětluje principy chování na knize o ninjích. Tím získá Ivošovu pozornost, a podle dítěti srozumitelných pravidel se jim společně daří zlepšovat jeho život. I třídní kolektiv pochopí, že chování jednotlivce může mít a vždy má svoje pozadí.
Moment, kdy Ivoš napraví jednou lotrovinu, mi nekompromisně vehnal slzy do očí.
Kniha je skvěle napsaná i ilustrovaná Viktorem Svobodou. Vřele ji doporučuji k přečtení.

Jana Svobodová

Můj brácha Tornádo

Tornádo je obrovská ničivá vichřice. Jonáš je můj brácha a umí být jako tornádo. On má totiž ADHD. Ta podivná zkratka je anglicky a zní Attention Deficit Hyperractivity Disorder, což se dá česky přeložit jako porucha pozornosti s hyperaktivitou. Jonáš zkrátka reaguje zbrkle, často dělá něco neuváženě, dřív než si to stačí rozmyslet.
Já jsem Julie a je mi devět. Jonáš je starší, ale přesto se mnou hodí do třídy. Občas je to s tím vážně těžké, ale věřte mi, že je to taky super brácha, bezva kluk a vážně rychle běhá! Pokud mi nevěříte, tak si pojďte přečíst knížku…

Jana Svobodová