Řízni

V roce 2025 máme bohužel strašně moc dětí a mládeže, kteří mají psychické problémy. Doba po covidu, stálá přítomnost a pozornost na sociálních sítích a internetu, nedostatek komunikace mezi lidmi i v rodinách. Troufám si říct, že tento mix je hlavní příčinou sebepoškozování se. Je strašně smutné, že děti mají tuhle destruktivní potřebu.
Ivona Březinová, jak její čtenáři dobře ví, vždy citlivě na empaticky popíše aktuální palčivé téma dětské generace. Nejinak je to v jejím románu Řízni! Tato nesmírně smutná kniha nás zavede do života osmačky Nory. Ráda a dobře plave, ale rodiče zajímají pouze školní výsledky, než účast na závodech. Její mladší sestra je geniálním dítětem, které kolem sebe generuje mnoho pochval. Zato Noře se jakoby nic nedaří. Zradí ji kamarádka ve škole, rodiče jsou stále víc a víc nároční a chybí jim jakákoli empatie. Do třídy k Noře přijde nová dívka. To, co tajně dělá, nejprve Noru vyděsí. Ale jak hrdinky říkají: bolest, přebiješ jen větší bolestí…
Kéž by stačilo přání, aby se nikdo nemusel řezat, aby přebil svoji bolest srdce. Kéž by se lidé spolu víc bavili a naslouchali si!

Pokud máte podobný problém, koukněte na tento odkaz: www.vzkazynatele.cz

Jana Šmejkalová

Smutno se musí vyšeptat

Série knih Má to háček se dotýká závažných problémů, se kterými se potýkají nejenom dospělí, ale i děti. Maminka dvou dětí onemocní depresí. Ilustrátorka knih pro děti jednoho dne ulehne a naplno podlehne svým smutným pocitům. Její dcera, druhačka Věnka Václavíková nechápe, proč maminka najednou o rodinu nepečuje. Její starší bratr se snaží situaci řešit, ale tápe a moc neví co si počít. Tatínek, povoláním vědec je bohužel na daleké výpravě a není možné ho okamžitě kontaktovat.
Příběh Lenky Rožnovské se snaží dětem problém vysvětlit a na příkladu s vyšeptáním smutků do peřinového ucha je opravdu hezky vypointovaným příběhem. Závěrem kniha pojem deprese odborně vysvětluje a nabádá, kam se mohou děti obrátit pro pomoc.
Co by asi tak každý z nás pošeptal své peřině, když je nám smutno?

Jana Šmejkalová