Povídky malostranské

Klasická četba od mého dalšího oblíbeného spisovatele Jana Nerudy snad pobaví i čtenáře 21. století. Sbírka třinácti povídek nás zavede na Malou Stranu do poloviny 19. století. Je v nich popisován běžný život té doby. Vyprávění je mistrně vystavěno, že nás v představách přenese velmi věrně, a dobové obrazy se nám budou míhat před očima. Neruda v povídkách vzpomíná na své dětství a dospívání strávené v Praze, kde poznáme prosté lidi i maloměšťáky.
Ráda se chodím projít jak na Malou Stranu, tak i na Vyšehradský hřbitov, kde je Jan Neruda pochován, a při každé návštěvě jeho hrob navštívím…

Jana Šmejkalová

Farma zvířat

Alegorie znamená jinotaj. Je to text, jehož znění má vypovídat o něčem jiném, nezjevném. Orwell ve své knize tímto jinotajem popisuje zvířata žijící na farmě. Ukazuje tím na lidské vlastnosti i vztahy.
Zvířata na farmě se bouří, vyženou lidi a společenství začíná samospádem fungovat podle vlastních pravidel. Vše vede k brutalitě a tyranii.
Román byl napsán během druhé světové války a myslím, že rozklíčujete co vám antiutopický příběh zvířat připomíná…
Napovím, že se jedná o podobenství se stalinistickou degenerací Sovětského svazu.

Jana Šmejkalová

Ostře sledované vlaky

Spisovatel Bohumil Hrabal je jedním z mých nejoblíbenějších spisovatelů. Jeho pohled na krásy a dojemnost světa souzní i s mým lidským nastavením.
Děj této knihy napsané v roce 1965, se odehrává za druhé světové války na malé železniční stanici. Hlavní hrdina, mladík Miloš Hrma je čerstvým zaměstnancem drah. Miloš se zamilovává a prožívá mladické strasti. Projevy osob jsou občas groteskní, fatální i tragické.
Kniha byla v roce 1966 zfilmována mým opět jedním z nejoblíbenějších režisérů Jiřím Menclem a obě zpodobnění příběhu jsou bezchybné.
V tomto případě se mi líbí jak knížka, jak filmové zpracování.
Hned mám chuť se znovu začíst a následně podívat na film…

Jana Šmejkalová

Stařec a moře

Klasika od skvělého autora Ernesta Hemingwaye, který se stal v roce 1953 za novelu Stařec a moře nositelem Pulitzerovy ceny a v roce 1954 majitelem Nobelovy ceny za literaturu, rozhodně stojí za přečtení.
Tento skvěle napsaný příběh vypráví o starém rybáři, který vyjíždí na moře. Stařec na širém moři bojuje o svůj velký úlovek. Neúprosní žraloci jej o něj postupně připravují. Rybář myslí na malého chlapce, kterého učil lovit.
Příběh je strhující, pesimistický i oplývající nadějí a není to protimluv. Tato literatura je doporučovaná k maturitní četbě a zaslouženě by měla být přečtena…

Jana Šmejkalová

Jak myška hledala kamarády

Myslela jsem si, že světluška je překrásné stvoření. Měla jsem takovou tu vizi skoro pohádkového živočicha, který láká zbloudilé jak bludička do bažin…
No vím, že je to infantilní představa, ale dospělí čtenáři dětských knih takoví být mohou. 🙂
Pak jsem jako myška v příběhu zjistila, jak světluška doopravdy vypadá a taky jsem byla krapet rozčarovaná…
Myška v knize hledá kamarády a moc jí to nejde, protože v nich na první pohled vidí jejich krásu, ochotu a laskavost a na druhý pohled se podivuje, proč je světluška vlastně ošklivá, krtek upatlaný a tchoř smrdutý.
Taky máte ke svým přátelům výhrady? A co oni k vám…

Jana Šmejkalová

Já nejsem tvoje maminka

Na stromě v lese žije poklidným životem veverka Otto. Jednoho rána objeví přede dveřmi podivnou kouli. Je v ní malé, bílé, chlupaté stvoření, které veverčákovi paradoxně říká mami. Otto se podivného tvora ujme. Stále víc k sobě přináleží, ale veverčák nevzdává ani hledání opravdové maminky Pípálka, jak rychle rostoucímu chlupáčovi začne říkat.
Příběh je poněkud zvláštní tím, že nemá rozuzlení vlastně dvou hlavních témat, ale má jiné poslání, a to jistě čtenáři najdou a pochopí. Není důležité, kdo je čí, důležitá je láska…

Jana Šmejkalová

Moje první encyklopedie Larousse

Tuhle knížku jsem věnovala své dceři, když jí bylo šest let. Má kategorie rozdělené do částí tělo, město, dopravní prostředky, příroda, čas, zvířata, rostliny, naše planeta a vesmír. Děti v ní najdou srozumitelně vysvětlené encyklopedické pojmy, které je zajímají. Tato francouzská kniha je hezky ilustrovaná a schémata vysvětlující jednotlivé pojmy jsou lákavě zpodobněny. Mám podobné knihy stále moc ráda a Larousse jich vydal ještě mnohem víc. Jaký pojem vás zajímá? Já se teď začetla do rubriky Sláva umělců! A ta moje tehdy šestiletá dcera je dnes sedmnáctiletá a umění studuje. Tak sláva uměleckým duším…

Jana Šmejkalová

Cikáda

Australský autor Shaun Tan je mým oblíbeným autorem knih a ilustrátorem. Jeho knihy mají velkou poetiku a jsou svým výtvarným pojetím uměleckým dílem.
Celostránkové ilustrace doprovází krátký text, který nás seznámí s cikádou. Ta či ten pracuje ve vysoké budově jako úředník. Nedělá chyby, nemívá volno, nebývá povýšen. Nikdo z lidí ho nemá rád, nikdo mu nikdy nepoděkuje… Cikáda pracuje již dlouhých sedmnáct let. Je načase jít nahoru na budovu a …
Příběh je smutný s dobrým koncem. Až mě z něho mrazí…

Jana Šmejkalová

Fimfárum

Kdo by neznal klasickou knížku pohádek Jana Wericha s půvabnými ilustracemi Jiřího Trnky, jako by nikdy nečetl opravdu skvělé a vtipné pohádky. Jsou plné poučení, laskavého humoru a zůstanou nám v paměti jistě celý život. Werich vypráví známý příběh královny Koloběžky První, zjistíte cože to je Fimfárum, jak to dopadlo s rybářem a jeho ženou, proč a jak na Šumavě vyhynuli obři, co se stane až opadá listí z dubu, proč byla Barka tak šíleně lakomá, možná vás uspí líná pohádka, zjistíte proč je moře slané, jaký byl splněný sen, co se stalo se třemi sestrami a jedním prstenem, kdo to byl Paleček, zda se František Nebojsa opravdu nebál, že král měl tři syny bývá občas možné, ale zjistíte jací budou právě ti jeho, nerozluční kamarádi tři veteráni nás také svým osudem pobaví, zasloužilý vrabec v pohádce proletí naším světem, tři hrbáči z Damašku to také nebudou mít jednoduché a závěrem čtenáře čeká výborná pohádka tvořená pouze z jednoslabičných slov, a to chlap, děd, vnuk, pes a hrob. Moje staré vydání této knihy stálo pouhých 20 korun československých a vyšlo v roce 1978, ale kniha již mnohokrát vyšla znovu a vy ji také můžete obstarat…

Jana Šmejkalová

Můj knižní deník

Tuto knížku jsem v covidovém roce 2021 vybrala dětem z knihovny, kam chodí na můj čtenářský klub, jako odměnu za roční absolvování klubu. Na nákup knih nám přispěl skvělý spolek MAP (Místní akční plán), který podporuje čtenářskou gramotnost. Knížka je pro každého čtenáře k dotvoření. Úvodem si do ní zapíší svoje jméno, kde nejraději čtou, jaké jsou jejich nejoblíbenější knihy, oblíbená knihkupectví, blogy a třeba knižní přání. No a pak následují předpřipravené stránky na evidování přečtených knih. Čtenáři si tam zapisují název knihy, autora, svoje symbolické hodnocení, od kdy do kdy knihu četli, jaká byla první věta a jejich nejoblíbenější postava, jaká kniha byla, jak by mohla jinak skončit a svoje poznámky. Na dalších stránkách jsou předepsané otázky zase jiné. Knihu doplňují hezké ilustrace. A líbilo se mi, že kniha je univerzálně barevná, a hodí se tak pro kluky i holky. Já osobně si knihy a jejich hodnocení eviduji na skvělém webu www.databazeknih.cz, kde mě najdete pod přezdívkou Greena, protože mám ráda zelenou, a je to opravdu moje přezdívka, jen s výslovností „Grýňa“…

Jana Šmejkalová