Gloria je vlaštovka. Vlaštovky nad svým sebeurčením bežně nepřemýšlejí. Ví, kam mají ve kterém ročním období letět, a to jim stačí. Dlouhý let do teplých krajů je těší. Gloria to měla také tak, než jednoho dne neodolala krásnému kostelnímu oknu, do kterého vletěla a zranila se. Zachránil ji chlapec, který měl jen jednu ruku. Po svém uzdravení Gloria cítí neodolatelnou touhu letět opačným směrem. Již ne do teplých krajin, ale padoxně vstříc chladu. Neví proč, a po svém novém sebeurčení nepátrá, realizuje ho. Ve Francii žije velmi osamělý muž, který již téměř sto dní s nikým nepromluvil. Stejně jako vlaštovka nepátrá po svém údělu. Vím, že vás napadá, jak příběh propojit a přesto věřím, že vás talentovaný spisovatel Timotheé de Fombelle překvapí. Kniha má mrazivě dojemné poselství a je z těch, které v závěru vhání překrásné slzy do očí…
Pozdě bycha honiti
Velmi povedená naučná kniha o češtině, která rozhodně není nudná. Dozvíte se co jsou synonyma. Jsou to slova, která mají stejný či podobný význam. Třeba skvělí, báječní, úžasní a výborní. Že antonyma jsou slova opačného, protikladného významu. Třeba malý a velký. Homonyma jsou slova, která stejně vypadají, ale mají odlišný význam. Třeba koruna, jako královská, co se nosí na hlavě a koruna, jako mince, co ji máme v peněžence. Paronyma jsou slova, která jsou graficky nebo zvukově podobná, ale významem se zcela liší. Třeba povědomí a podvědomí. Frazémy a idiomy jsou ustálená spojení slov, která mají svůj vlastní význam. Patří mezi ně také různá rčení, pořekadla či pranostiky. Třeba, že strach má velké oči, že někdo ztratil hlavu nebo, že někdo má pusu od ucha k uchu. Nářeční zajímavosti jsou označení pojmů, které se liší různým místem použití, třeba v Čechách a na Moravě. Brambory jsou zemáky, brambury, erteple i krumple. Kniha je autorkou Evou Bešťákovou opravdu krásně ilustrovaná. Básněmi ji doplnil autor Radek Malý.
Byl jednou jeden Bych,
ten nevylezl z knih.
Bychovi bylo v knihách hezky.
Miloval jazyk. Jazyk český…
Jak se dělají děti?
Tato obrazově názorná kniha mě z pozice dospělého velmi pobavila. Zatím nemám zpětnou vazbu od dětí, ale odhaduji, že ty starší rozchechtá, ti mladší budou možná říkat, že je to nechutné. A umím si představit i velice prudérní dospělé, kterým jistě výtvarčino zobrazení přijde přes čáru.
Ale já říkám, proč ne. Kniha je stručně a srozumitelně napsaná, informuje o všem potřebném. Text je nezaujatý, vysvětluje v něm, kdo se s kým může mít rád, milovat, kdo s kým může mít děti, jak je občas početí komplikované, jak těhotenství probíhá, jaký může být porod a mnoho dalších informací.
Kniha mě zaujala a rozhodně se mezi podobnými knihami vymyká a nezapadne v zapomnění.
Jak píše autorka: „Kdykoli na svět přijde nové dítě, je to ta největší a nejkrásnější událost.“
Modré z nebe
Co je modré z nebe? Kamínek, pocit, splněný sen, obloha co na nás působí svojí nekonečností a jedinečností…
Kniha ilustrátora a autora Pavla Čecha je modrou barvou prodchnutá. Vypráví příběh básníka Vladimíra. Ten hledá rýmy a poetičnost. Jednoho dne mu to moc nejde. Vydá se proto na procházku. Nejenže zažije snový příběh, ale všimne si i zapomenutého kufru na tramvajové zastávce. Jistě by i vás zajímalo, co v kufru je, a zda se Vladimír odhodlá podívat?
Tato kniha je opět, jak už ty Čechovy bývají, překrásná, a to nejenom textově, ale i obrazově. Jen těch krásných obratů, co v nich čtenáři najdou: z trávy vonící mateřídouška; blankytná barva, co byla tmavší a hlubší; ptačí hnízdo vystlané peříčky; vítr, co hučí v koruně jabloně; kufr, co začal tmavnout dopadající kapkami; dárky, na kterých je nejkrásnější jejich tajemství…
Moc by mě zajímalo, co si po přečtení, budete představovat, že bylo napsané na tom malém papírku?
Ježeček, co nic (ne)uměl
Knihu pro mě napsal můj syn Tobiáš Pospíšil. Byl to dárek k vánocům v roce 2021. Tobiáš požádal svoji sestru, studující ilustrátorku Báru, aby knihu svázala a ilustrovala. Vzniklo tak překrásné dílko, které udělalo jako dárek naprosto obrovskou radost.
Příběh vypráví ježeček. Ten žije za devatero horami a devatero řekami v lese. Ježeček je malý a nesmělý. Není moc oblíbený, nic mu skoro nejde, a ze všeho nejraději si čte. Ale ví, že by měl začít vyhledávat společnost jiných zvířátek a zkusit třeba sportovat. O tom, jak se statečně vydá hledat si kamarády, je tento líbezný příběh.
Knížka byla psána pro knihomolku, která pracuje jako knihovnice, takže knihy jsou i v závěrečném rozuzlení tohoto příběhu.
Děkuji za tento překrásný dárek svým oběma dětem… 🙂
Vola bys přes všechen svět vodil…
Podnázev zní: Fascinující cesta kolem světa inspirovaná citátem Jana Amose Komenského. A cože to řekl náš učitel národů, geniální pedagog Jan?
„Vola bys přes všechen svět vodil, nebude než vůl.“
V příběhu se dědek pokusí tuto větu vyvrátit. Vezme svého vola Goliáše na cestu kolem světa. Myslí si, že se vůl v tom světě aspoň něčemu přiučí. A vezmou to důkladně.
Začnou v Alpách, pokračují do Itálie do Pisy, aby viděli Šikmou věž. Ve Francii se podívají na Eifelovu věž. V Anglii navštíví Stonehenge. V řeckých Athénách vystoupají k Panthenónu. V Turecku navštíví Instanbul a chrám Boží moudrosti Hagia Sofia. Do Ruska se vydají podívat na moskevský Chrám Vasilije Blaženého. V Iráku v Ktesifónu na palác Ták-i Kistá. Cheopsovu pyramidu uvidí v egyptské Gize, Velkou mešitu ve městě Djenné ve středním Mali. V barevné Indii v Ágře nádherný Tádžmahal. Přejdou i Velkou čínskou zeď. V Japonsku navštíví hrad Himedži. Doputují až do Kambodži do Angkoru a prohlídnou si chrám Angkor Wat. V daleké Austrálii až v Sydney uvidí budovu Opery. V Chille na Velikonočních ostovech si prohlédnou sochy Moai. V Peru Machu Picchu. Tam se vůl zakouká do pěkné lamy. Navštíví staré mayské město Tikal v Guetemale, které zdobí Chrám I. Doputují až do Spojených států amerických a v New Yorku si prohlédnou Sochu Svobody. Putování zakončí u nás v České republice na Karlově mostě.
Ale je to marné, cesta byla hezká, památky zajímavé, ale vůl zůstane volem…
Sněhová sestřička
Naprosto překrásná knížka od norské autorky Maji Lunde, která čtenáře zavede do vánočního času. V kombinaci s přepůvabnými ilustracemi Lisy Aisato tvoří jednu z nejhezčích vánočních knih pro děti. Ale není to jen pozlátko, je to dojemný, hluboký příběh, který vžene slzy do očí a zanechá stopu až v srdci, a to napořád. Je to dětský příběh o přijetí smrti, o lásce, o rodině, o přátelství, o zlobě, o přemýšlení, o omluvách, o snech.
Hlavní hrdinou je kluk Julián. Má malou sestřičku Augustu, mámu a tátu a kamaráda Johna. A rodina měla ještě jednoho člena, zesnulou Juni. S jejím odchodem se nemůžou vyrovnat a Julián je jediný, který chce ztrátě čelit. Jednoho dne potká rozesmátou a půvabnou dívenku Hedviku. Ale nic není tak, jak se na první pohled může zdát…
Příběh čtenáře zcela strhne. A slibuji, že se budete těšit na každou další stránku a na každou další ilustraci.
Přeji ti kouzelné vánoce Juliáne!
S láskou čtenářka Jana 🙂
Ženy, co se nedaly
Další z řady naučných knih o 25 pozoruhodných českých osobnostech, tentokrát o ženách. Autorka zvolila podle jejího mínění jedinečné ženy. Některé jsou hodně známé, jiné méně. Za ženy po boku vládců vybrala Anežku Přemyslovnu a Olgu Havlovou. Za spisovatelky a básnířky, novinářky a filozofky Boženu Němcovou, Karolinu Světlou, Milenu Jesenskou, Janu Krejcarovou-Černou a Anna Pammrovou. Z političek, lékařek, skautek, profesorek a vedkyň Fratišku Plamínkovou, Annu Honzákovou, Miladu Horákovou, Dagmar Skálovou, Růženu Vackovou a Adélu Kochanovskou. Z umělkyň v divadle a hudbě Hanu Kvapilovou, Emu Destinovou, Ninu Jirsíkovou a Vítězslavu Kaprálovou. Ze šlechtičen to je Sidonie Nádherná, z malířek Zdenka Braunerová, Toyen a sestry Jitka a Květa Válovy. Filmařky zastupuje Věra Chytilová a Ester Krumbachová a sportovkyně Věra Čáslavská.
O těchto inspirativních ženách se v knize dozvíte zajímavé informace.
Moje oblíbenkyně jsou Olga, Božena, Karolina, Milena, Anna, Zdenka, Toyen a Věra. Které jsou ty vaše?
Nicky a Věra
Mezinárodně uznávaný autor knih pro děti Petr Sís nakreslil a popsal příběh Nicholase Wintona. To byl britský filantrop (filantropie – láska k člověku a dobročinnost) a organizátor velké záchranné akce převážně židovských dětí z Čech do Anglie. Wintonovi a jeho spolupracovníkům se podařilo v roce 1939 vypravit celkem osm vlaků a zachránit životy 669 dětem. Kreslený příběh nás seznámí nejenom s Nickym, ale i dívkou Věrou, která jedním z vlaků odjela. Nicky vedl po válce poklidný život, pomohl otevřít školu, oženil se, založil domov pro staré lidi a o dětech z Prahy nikomu neřekl. Když mu bylo skoro osmdesát, jeho žena na půdě našla staré záznamy. Domluvila velmi emotivní a dojemné setkání svého skromného muže a zachráněných dětí, toho času již dospělých. Nicolas Winton se dožil požehnaných 106 let.
Jeho příběh mi pokaždé vhání slzy do očí. Jsem ráda, že byla tato krásná knížka nakreslena a napsána.
Bravo pane Sísi!
Piruety
Autobiografická knížka Tillie Waldenové je o hledání a častém nenacházení se. Je výpovědí o jejím nelehkém dospívání, které se snažila smysluplně zaplnit krasobruslením. Vypráví o touze po přátelství, uvědomování si vlastní sexuality a s ní spojené orientace. Je však hlavně o hledání lásky. Mnohokrát jsem při jejím čtení měla dojem, že kdyby Tilly někdo obejmul, bylo by všechno lepší.
Líbí se mi, že autorka nenabízí odpověď na otázku, kdo byla, kdo je, i o čem přesně je její kniha. Je to křehký příběh.
Kdo v mladém věku netápal, nehledal sám sebe, a dokázal vyjít se svým já? Mládí není lehké období, jak se občas může zdát…
