Ježeček, co nic (ne)uměl

Knihu pro mě napsal můj syn Tobiáš Pospíšil. Byl to dárek k vánocům v roce 2021. Tobiáš požádal svoji sestru, studující ilustrátorku Báru, aby knihu svázala a ilustrovala. Vzniklo tak překrásné dílko, které udělalo jako dárek naprosto obrovskou radost.
Příběh vypráví ježeček. Ten žije za devatero horami a devatero řekami v lese. Ježeček je malý a nesmělý. Není moc oblíbený, nic mu skoro nejde, a ze všeho nejraději si čte. Ale ví, že by měl začít vyhledávat společnost jiných zvířátek a zkusit třeba sportovat. O tom, jak se statečně vydá hledat si kamarády, je tento líbezný příběh.
Knížka byla psána pro knihomolku, která pracuje jako knihovnice, takže knihy jsou i v závěrečném rozuzlení tohoto příběhu.
Děkuji za tento překrásný dárek svým oběma dětem… 🙂

Jana Šmejkalová

Slon

Další autorská kniha Petra Horáčka, který svými vystřihovanými obrázky lepenými na barevná pozadí, umí vytvořit překrásně dětské knížky. Tato o je klukovi. Ten má velkou chuť zahrát si fotbal, ale ani dědeček ani babička nemají čas. Ale SLON čas má! A SLON si rád hraje. A SLON je pro každou radost či neplechu. A SLONA může mít vedle sebe úplně každý, jen musí otevřít ve svém srdci a mysli dveře do fantazie.
Tato kniha je o imaginárním příteli, který je skvělý, přátelský a hravý.
Máte také takového?

Jana Šmejkalová

Vola bys přes všechen svět vodil…

Podnázev zní: Fascinující cesta kolem světa inspirovaná citátem Jana Amose Komenského. A cože to řekl náš učitel národů, geniální pedagog Jan?
„Vola bys přes všechen svět vodil, nebude než vůl.“
V příběhu se dědek pokusí tuto větu vyvrátit. Vezme svého vola Goliáše na cestu kolem světa. Myslí si, že se vůl v tom světě aspoň něčemu přiučí. A vezmou to důkladně.
Začnou v Alpách, pokračují do Itálie do Pisy, aby viděli Šikmou věž. Ve Francii se podívají na Eifelovu věž. V Anglii navštíví Stonehenge. V řeckých Athénách vystoupají k Panthenónu. V Turecku navštíví Instanbul a chrám Boží moudrosti Hagia Sofia. Do Ruska se vydají podívat na moskevský Chrám Vasilije Blaženého. V Iráku v Ktesifónu na palác Ták-i Kistá. Cheopsovu pyramidu uvidí v egyptské Gize, Velkou mešitu ve městě Djenné ve středním Mali. V barevné Indii v Ágře nádherný Tádžmahal. Přejdou i Velkou čínskou zeď. V Japonsku navštíví hrad Himedži. Doputují až do Kambodži do Angkoru a prohlídnou si chrám Angkor Wat. V daleké Austrálii až v Sydney uvidí budovu Opery. V Chille na Velikonočních ostovech si prohlédnou sochy Moai. V Peru Machu Picchu. Tam se vůl zakouká do pěkné lamy. Navštíví staré mayské město Tikal v Guetemale, které zdobí Chrám I. Doputují až do Spojených států amerických a v New Yorku si prohlédnou Sochu Svobody. Putování zakončí u nás v České republice na Karlově mostě.
Ale je to marné, cesta byla hezká, památky zajímavé, ale vůl zůstane volem…

Jana Šmejkalová

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Klára je malá zvídavá holka. Možná vás při čtení napadne, že je chytrá jak rádio, ale tak to není. Je to přemýšlivé dítě, které má stále otevřené oči. Vede dialog se svým učitelem. A takového kantora by si přál, během školních let potkat každý. Klára má mnoho otázek. Každá z nich vede k další a další. Společně s učitelem na ně v knize slovenského autora Jakuba Nvoty hledají odpovědi. Příběh začíná u psaní. Pokračuje během hodiny fyziky, pak následuje dějepis. Klára se sama od sebe pustí do analýzy života obyčejného kelímku na kávu a sama tak rozluští přístup k ekologii. Matematika ji zkraje nebaví, ale při myšlence, na to kolik máme každý předků, ji také zcela pohltí. Filozofické otázky a pojem času knihu završují. Kniha je hlubokomyslná, a stojí za přečtení nejenom dětmi a dětem, ale rozhodně i dospělými čtenáři.
To malé děvčátko je jednoduše neuvěřitelné…

Jana Šmejkalová

Kabát a kabelka

Netradičními hrdiny této pohádkové knížky Marky Míkové jsou kabát a kabelka. Příběh se odehrává v Praze v době nastupujících covidových omezení. Celý příběh je o lásce. Možná se to malým čtenářům zkraje tak zdát nebude, ale je to tak. Kabát často na kebelku při procházkách naráží, neustále se potkávají a rozhodně si nejsou lhostejní. Každého z nich potká nejedno dobrodružství. Za zmínku stojí i krásné ilustrace Galiny Miklínové. Na každém velkém obrázku můžete najít ukrytý vzkaz, že se vážně jedná o příběh lásky…

Jana Šmejkalová

Dědeček v růžových kalhotách

Dědeček je na první pohled morous. Ke svému okolí se chová podivně. Nedovolí vypustit použitou vodu z vany, ale vodu používá ke splachování záchodu. Opakovaně používá igelitové sáčky, i když jsou už špinavé. Přednostně dojídá skoro prošlé potraviny. Nosí i ošklivé staré oblečení, aby se zbytečně nevyhodilo. To, že se děděček chová ekologicky je jasné a fajn. Co už tak moc skvělé není, je to, že to svému okolí moc nevysvětluje, nekomunikuje, a to že je v jádru hodný, všem tají. Bylo mi ho celou dobu líto. Naštěstí se narodí vnouček a knížka může spět k relativně šťastnému konci.
Přemýšlet o ekologii, chovat se šetrně je skvělé, záslužné a nutné.

Jana Šmejkalová

Sněhová sestřička

Naprosto překrásná knížka od norské autorky Maji Lunde, která čtenáře zavede do vánočního času. V kombinaci s přepůvabnými ilustracemi Lisy Aisato tvoří jednu z nejhezčích vánočních knih pro děti. Ale není to jen pozlátko, je to dojemný, hluboký příběh, který vžene slzy do očí a zanechá stopu až v srdci, a to napořád. Je to dětský příběh o přijetí smrti, o lásce, o rodině, o přátelství, o zlobě, o přemýšlení, o omluvách, o snech.
Hlavní hrdinou je kluk Julián. Má malou sestřičku Augustu, mámu a tátu a kamaráda Johna. A rodina měla ještě jednoho člena, zesnulou Juni. S jejím odchodem se nemůžou vyrovnat a Julián je jediný, který chce ztrátě čelit. Jednoho dne potká rozesmátou a půvabnou dívenku Hedviku. Ale nic není tak, jak se na první pohled může zdát…
Příběh čtenáře zcela strhne. A slibuji, že se budete těšit na každou další stránku a na každou další ilustraci.
Přeji ti kouzelné vánoce Juliáne!
S láskou čtenářka Jana 🙂

Jana Šmejkalová

Oslík a vánoční andělíček

Vánoce jsou křehké období, plné vůní, světýlek, přání, lásky, zvyků i příběhů. Ten nejznámější o Ježíškovi, který se narodil v jesličkách nám v této knize zprostředkovává oslík a andělíček. Oslík hledá maminku. Andělíček mu ji pomáhá najít. Na společné cestě potkají děti, dvě maminky, babičku, pekařku, ovčáka, prodavačku, strážmistra a spoustu zvířátek. Všichni, kdo naslouchají a mají otevřené oči, se k nim přidají. Ti, co spěchají, tak o vánoční zázrak přijdou. A jaký ten zázrak bude? Možná už víte…

Jana Šmejkalová

Mechová víla

Mechové víly jsou malé sličné bytůstky, které žijí v lese. Drží se ve stínu, aby je sluníčko nespálilo. Nejlíp jim je v blízkosti mechu, o který pečují. Víly chodí do školy, kde je slečna učitelka učí poznávat rostliny. Mia je krásná víla. Je však neposedná a nebaví ji, dávat ve škole pozor. Navíc trochu odmlouvá, a proto se ocitne za školou. To je však jen jedna malá neplecha a Mia jich zvládne napáchat o něco víc. Ale v pohádkách vše končí dobře, a tak se i maličká, půvabná Mia jistě napraví.
Knížku ilustrovala Ivona Knechtlová. Skvěle zvolená spolupráce autorek.
Jestlipak si na víly v lesním tichu a stínu, při odpočinku na mechu, někdy vzpomenete?

Jana Šmejkalová

Kdo roste v parku

V parku ve městě roste malý stromeček. Z jeho tenkého stonku vyrůstají dva zářivě zelené lístky. Malý semenáček by rád věděl, co z něj vyroste za strom až bude veliký. V parku roste ještě jedenáct velkých stromů. Stromek se rozhodne zjistit, kterému je nejvíc podobný. Bříze s bílou kůrou ne, rozložitému silnému dubu také ne, jeřábu s červenými jeřabinami také ne, lípě s krásně voňavými květy také ne, javoru mléči s krásnými listy také ne, štíhlému jasanu už vůbec ne, starému javoru klenu se semenáček vůbec nepodobá, kaštanu se svíčkami květů také ne, topolu co se natahuje vzhůru k nebi také ne a vrbě se skloněnou korunou také ne. Stromeček je smutný a má pocit, že k nikomu nepatří. Přitom podle autorky štěstí nachází ten, kdo ve světě najde někoho, kdo se mu podobá…
„A co třeba mně?“ ozve se čísi klidný hlas.
Semenáček zvedne povadlé lístečky a otočí se za hlasem stromu s neobvyklými listy, co vypadají jako vějíře a jmenuje se ginkgo neboli jinan.
A tak i náš semenáček zjistí komu je podobný a hned je velice šťastný…

Jana Šmejkalová