Medvěd, který nebyl

Byl jednou jeden medvěd, a ten žil v lese. Bylo mu tam dobře. Blížila se zima, a tak si zalezl do nory a usnul. Mezitím přišli lidé a na místě lesa vybudovali obrovskou továrnu. Celou zimu v ní pracovali. Když přišlo jaro medvěd se probudil. Nechápal, kam se poděl les a co se to stalo?
Vydal se na obhlídku a zjistil, že mu nikdo nevěří, že je medvěd.
Jak píše Frank Tashlin, všichni mu říkali: „Ty nejsi medvěd, jsi hlupák, který by se měl oholit a který nosí kožich.“
Co se dál s medvědem v továrně stalo, si přečtěte a prohlédněte v další satirické knize amerického autora.
Byl medvěd nebo nebyl…

Jana Svobodová

Vačice, která se nesmála

Byla jednou jedna vačice, která si spokojeně žila v lese. Měla na tváři šťastný široký úsměv. Smála se na slunce i přírodu. Byla ráda na světě. Ráda lezla na stromy, a pak na nich visela hlavou dolů. Jak píše Frank Tashlin: „Byla to ta nejšťastnější, nejusměvavější a najzavěšenější vačice v celém lese.“
Jednou se v lese objevili lidé. Koukali na obrácenou vačici a její krásný úsměv si špatně vyložili, zdála se jim neskonale smutná.
To jaká šílená alotria začnou ti čtyři lidé vyvádět, aby podle svého rozesmáli vačici, si přečtete v této autorem bohatě ilustrované satirické knize.
Poznáte kdo je opravdu veselý…

Ukázka z obálky knihy:
Jsou to jediní savci, kteří mají schopnost, již známe například u brouků: jsou-li ohroženy, lehnou si, zavřou oči, vypláznou jazyk a mělce dýchají, takže vypadají jako mrtvé.

Jana Svobodová